Oběma obcím se totiž podařilo s následky živelné pohromy vyrovnat velice dobře, přesto starostka Hory Svaté Kateřiny Eva Horáková přiznala, že má strach z každého deště a větru.

„Před pěti lety nás nikdo neupozornil, jako je to teď. Každou chvíli dostaneme nějakou výstrahu. Když ji nedostaneme, tak to dopadne takto,“ poukázala Horáková na problémy s objekty, kam zatéká střechou. Ty ale nejsou památkou na povodně z roku 2002, nýbrž na nezvyklé množství sněhu v roce 2005, které poškodilo některé střechy. Horní Jiřetín i horské obce během záplav musely řešit, co s naplavenými kameny z kopců a lesa. „Vyvezli jsme tehdy asi osmdesát nákladních aut,“ vzpomínal starosta Horního Jiřetína Branko Glavica a připomenul, jak dobrovolníci hasiči vytahovali naplavené kameny z koryta potoka.

„Ota Franěk nebo František Smolák mladší pracovali čtyři šichty za sebou,“ dodal Glavica. Při průjezdu horské obce podél potoka už také nejsou vidět žádné stopy po povodni. Všechno je totiž úplně nové. „Některé části silnice byly podemleté, to se muselo vybetonovat,“ ukazoval při prohlídce Karel Horák. Voda tehdy domům za potokem strhla můstky. „Jenom dva to vydržely,“ podotkl Horák. Jen na katastru Hory Svaté Kateřiny se škody vyšplhaly nad 92 milionů korun. „Ještě loni jsme museli zajistit některé propadliny v terénu. Jsme totiž poddolovaní a voda způsobila erozi,“ vysvětlila starostka a vzpomínala, jak při povodních docházelo k sesuvům půdy.