Ceny obilovin a řepky jsou velice nízké, a to nejen u obilí, také u ostatních komodit, zejména mléka. Ceny se pohybují na úrovni až o 40% nižší než v předchozích letech, což ovlivní především finanční hospodaření.

„Ceny mléka, které zemědělci za každý litr dostávají – 5,80 korun za 1 litr, jsou hluboko pod výrobními náklady, což je asi 8,50 korun za 1 litr, a jsou pro zemědělce zničující,“ vysvětlila Ludmila Holadová z agrární komory Most. „Pokud tento stav bude pokračovat, budou někteří, především malí zemědělci, s hospodařením končit,“ dodala Holadová.

Letošní rok v obilnářství lze podle Holadové hodnotit jako průměrný. U řepky bylo dosaženo nejvyšších hektarových výnosů za posledních 20 let.

V živočišné výrobě došlo ke snížení objemu výroby, kdy stavy dobytka s ohledem na ceny stále klesají. „Dojné krávy chová na Mostecku pouze jeden zemědělec, Jan Rajter z Moravěvsi,“ řekla Ludmila Holadová.

Půda vs. průmysl
Na nejkvalitnější orné půdě na Mostecku vznikla v roce 2002 průmyslová zóna Joseph. Kvůli sousedství hliníkárny se soudil sedlák Jan Rajter. Za pozemky v sousedství průmyslového podniku dostal od státu čtvrt miliardy. Z Mostecka nakonec neodešel, farmaří v Moravěvsi dál. Je v regionu posledním farmářem s dojnými kravami. Joseph se stal vloni v soutěži Podnikatelská nemovitost roku průmyslovou zónu s největším ekonomickým přínosem.

Pokles živočišné výroby byl způsoben již na začátku vydávání restitučních náhrad, kde v restitučních náhradách obdrželi restituenti skot, krávy, a protože nikdy nehospodařili, většinou tento dobytek prodali na jatka a stavy skotu se již v některých objektech neobnovily.

Přitom v minulosti se na Mostecku hospodařilo skoro v každé vesnici. K typicky zemědělským vsím náleželo Vtelno, jejíž zemědělský charakter se nezměnil ani během druhé poloviny devatenáctého století. Vedle klášterního velkostatku tam na počátku dvacátého století působilo sedm velkých hospodářství, kde práci nacházela řada zemědělských dělníků, přicházejících na český sever za prací.

V Havrani se v dávné minulosti převážná část obyvatel také zemědělstvím a ovocnářstvím živila. Hrušky z Havraně se vyvážely do Německa a Ruska. Zemědělství na Mostecku bylo s průmyslem v rovnováze. „Vrátil jsem se z města zpět na venkov, kdyby to člověka nebavilo, tak to dělat nemůže. Ve městě je stres, tato práce je klidnější,“ sdělil traktorista Jiří Pazdera, který sbírá hrozny na vinici pod Špičákem. "Ale je to jedno z nejméně placených míst. Plat pobírám polovinu z průměrné mzdy,“ dodal Pazdera, podle kterého když je pěkné počasí, musí zemědělec přidat na práci a naopak, když prší, musí se zaměstnat něčím jiným.

Podle Ludmily Holadové by také měla být větší ochrana zemědělského půdního fondu a stavět především na půdě horší kvality a pro zemědělství nevhodné. Pro zemědělce je totiž každý ztracený hektar orné půdy velká škoda. Takovým případem může být průmyslová zóna Joseph, která vyrostla na nejkvalitnější půdě na Mostecku.