U Nové Vsi v Horách, která se nachází blízko německých hranic, už jedna větrná elektrárna stojí. Proti původnímu záměru vzniku dalších šesti protestovali někteří obyvatelé a také německá strana. Investor poté záměr zúžil na čtyři stavby vysoké 139 metrů a s námitkami odpůrců se vypořádal ve veřejné debatě. „Nikdo se už proti pak neozval. Ti, kteří byli proti, ani nevystoupili v diskusi. Umístění vrtulí je v dostatečné vzdálenosti od domů, proto obec s výstavbou souhlasila," řekla místostarostka Jana Dvořáková.

V obci žije zhruba 465 lidí a její roční rozpočet se pohybuje kolem šesti milionů korun. Podle dohody by ročně při provozu čtyř větrníků, z nichž u každého je plánován výkon 2,3 megawattu, dostávala zhruba 120.000 až 170.000 korun. „To je významná položka, kterou bychom mohli investovat do rozvoje," vysvětlila Dvořáková.

V posudku je uvedeno, že stavby budou mít nepatrný vliv na přírodu a téměř žádný vliv na zdraví. Vliv na krajinný ráz je podle posudku únosný. V okolí se plánuje ještě dalších několik větrníků.

Východní a centrální Krušné hory mají podle odborníků největší větrný potenciál v zemi. Názory na větrné elektrárny se v Česku různí. Některé obce se jejich výstavbě brání v obavě, že vrtule na vysokých sloupech zkazí ráz krajiny. Jinde radnice budování elektráren podporují. Ekologové větrné elektrárny spíše schvalují jako vhodný zdroj obnovitelné energie.

Ústecký kraj chtěl stavby větrných elektráren regulovat. Nejvyšší správní soud (NSS) však loni zrušil část zásad územního rozvoje Ústeckého kraje. Na návrh Petrovic na Ústecku z nich vyškrtl přísnou regulaci, která na většině území kraje v podstatě znemožňovala obcím plánování nových velkých větrných elektráren.