Třeba světový bestseller Sophiin svět nebo nejslavnější český komiks Čtyřlístek. Další knížky dělané v městské části Velebudice už nekoupíte. Závod Severografia se zavřel. Končí stopadesátiletá místní tradice výroby knih od poezie po odbornou literaturu.

„Je to smutné,“ říká Zdeňka Vaňková. Přesně před třiceti lety, 14. září 1981, začala v Severografii pracovat. V novém závodě byla sazečkou automatické sazby, pak dělala ve strojovně a do důchodu odejde jako vrátná.

Významný podnik vznikl koncem 70. let jako náhrada tiskárny z éry Rakouska-Uherska, která stála ve zbouraném Starém Mostě. „Tuhle fabriku jsem stavěl,“ vzpomíná ve vylidněné hale u vypnutých strojů šéf údržby Oldřich Svoboda. Jako dítě bydlel s rodiči v areálu staré mostecké tiskárny. Celá rodina je svázaná s polygrafickým průmyslem. Tiskařem byl už jeho děda.

„S tím nic nenaděláte, takový je život,“ komentuje zastavení výroby šéf údržby. Patří k poslední desítce zaměstnanců. Brzy jich bude jen pět, zajistí ostrahu a nejnutnější správu. V tiskárně ještě nedávno pracovalo osm desítek lidí. Většina se jich zaevidovala na úřadu práce.

Rušení závodu, který je od konce července na vlastní návrh v insolvenčním řízení, souvisí s dluhy vzniklými za bývalého vedení, s nuceným odebráním hlavní technologie, poklesem produkce a obrovským konkurenčním bojem na trhu s knihami, který čelí elektronickým médiím. Mateřská pražská firma je už druhým rokem v konkurzu. Co bude s mosteckou továrnou dál, zda zpustne nebo se prodá nějakému investorovi z jiného oboru, není ještě známo.

„Děláme vše pro to, aby se závod dostal do rukou nezávislého insolvenčního správce znalého lokální problematiky včetně nezaměstnanosti, který může mít zájem na tom, aby ty prostory byly dále využívané pro podnikatelské účely a nestaly se z nich brownfieldy,“ říká ředitel Severografie a předseda představenstva Roman Rosenberg. Ve funkci je necelé dva roky.

Po odstoupení bývalého vedení a restrukturalizaci vlastnické struktury chtěl nový managament tiskárnu postavit na nohy. Během ekonomické krize se snažil vybudovat konkurenceschopný závod, který by i nadále tiskl české knihy i výpravné publikace o umění pro náročné německé nakladatele. Bojovalo se prý do poslední chvíle. Každý měsíc byl na tom závod lépe a měl údajně šanci přežít, ale vaz mu srazil prodej dluhu rozhodnutý věřitelskou bankou a leasingovou společností, které upřednostnily likvidační strategii. Závod přišel o hlavní stroje a nemůže dál existovat. Dluhy se blíží k třiceti milionům.