Zaváděním principů cirkulární ekonomiky do provozu chce továrna rozšířit tradiční výrobu, která je zatím závislá na fosilních zdrojích. „Nové zdroje pomohou k dekarbonizaci Česka a jsou v souladu s politikou Evropské unie," uvedl mluvčí.

Ambicí firmy je v horizontu několika let chemickou cestou recyklovat v Záluží odpadní materiály z nejbližšího okolí i celé České republiky. Chemička argumentuje tím, že v tuzemsku je ročně vyprodukováno více než 400 tisíc tun plastových odpadů, ale jen 37 procent se recykluje a 18 procent se využívá pro výrobu tepla nebo elektřiny. „Téměř polovina plastového odpadu vyprodukovaného v Česku zůstává zatím nevyužita, protože recyklace plastů je náročná. Námi testovaná technologie chemické recyklace toto může změnit,“ uvedl šéf Unipetrolu Tomasz Wiatrak.

Firma zásobuje zejména český a středoevropský trh palivy a plastovými produkty každodenní potřeby, které vyrábí z ropy. Jako vstupní surovinu teď testuje odpad. „Chemická recyklace využívající principy pyrolýzy, neboli termického rozkladu za vysokých teplot, se zdá být velmi efektivní technologií pro opětovné využití odpadních plastů. Dochází při ní k vysokému vytěžení původního odpadu a jeho přeměně na uhlovodíky, které lze zpětně integrovat do petrochemické výroby. Tím dochází efektivnějšímu využití stávajícího plastového odpadu a k výraznému snížení uhlíkové stopy,“ vysvětlil člen představenstva Unipetrolu zodpovědný za výrobu, výzkum a vývoj Tomáš Herink.

Cílem projektu je návrh technologie v průmyslovém měřítku, aby se odpadní plasty a pryže z pneumatik daly na bázi pyrolýzy zpracovávat ve velkém. Produkty by se pak využily při výrobě základních chemikálií, jako jsou etylen, propylen, butadien nebo benzen. Z těch se pak dělají plasty jako polyetylen, polypropylen či polystyren. Podle Unipetrolu v rafinérském průmyslu budou pyrolýzní produkty přidávány do stávajících zpracovávaných surovin, aby se zvýšila produkce benzinu a nafty.

Unipetrol na tomto výzkumném projektu spolupracuje s Vysokou školou chemicko-technologickou v Praze a se svým výzkumně-vzdělávacím centrem. Náklady na pořízení testovací technologie dosáhly výše 18 milionů korun, z toho 7 milionů uhradilo ministerstvo průmyslu a obchodu z programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost. Samotný výzkumný projekt stojí 72 milionů korun. Technologická agentura ČR poskytla 50 milionů.