Slyšel o ní a viděl ji skoro každý. Nepřehlédnutelné komíny, obří chladící věže i neobvyklá dopravní značka, která upozorňuje na možný výskyt mlhy, kterou způsobuje vypouštěná pára. Tisíce lidí z okresu v ní pracovali nebo pracují, elektřinou a teplem zásobuje nejen nejbližší okolí, ale i továrny a domácnosti daleko za Chomutovskem.

Prunéřovská elektrárna je známá i kvůli poškozování životního prostředí. Její (nejen) komíny vychrlily na obyvatele stovky tisíc tun oxidů síry i dusíku. Nese podíl na výskytu rakoviny, kvůli které umírá v Ústeckém kraji zdaleka nejvíce lidí z Česka.

Hororové emise z doby před rokem 1989 jsou naštěstí dávno pryč, kvůli ovzduší se ale prunéřovská elektrárna dostává do pozornosti médií. Ekologové se nechtějí smířit s tím, že nově instalovaná technologie do Prunéřova II není nejlepší.

Tvrdí, že kvůli tomu bude do vzduchu zbytečně unikat více škodlivých emisí, než by bylo nutné. Aktivisté už kvůli tomu vylezli na komín, jako „mrtvoly“ si polehaly před elektrárnu, shánějí podpisy pod petici.

Modernizace, jak ji navrhl ČEZ, zamítlo ještě za Martina Bursíka ministerstvo životního prostředí.

Nyní se řeší připomínkovací řízení k vlivu na životní prostředí. K tomu se, byť pozdě, chce připojit i Mikronésie, federace ostrovních států v Tichomoří.
Prunéřov je největším producentem skleníkových plynů v Česku, na světové produkci se podílí zhruba jednou až dvěma setinami procenta.

Elektrárna je fenomén, který ovlivňuje životy obyvatel nejen na Chomutovsku, ale pravděpodobně i na celém světě. Funguje už přes čtyřicet let a nejspíše ještě desítky let bude.