Průvodce Ivan Bílý a Vladimír Budínský ze Severočeských Dolů Bílina uvedli, že podobné exkurze nabízejí doly především školákům druhého stupně.

„Díváme se na hnědouhelný důl, který má rozlohu srovnatelnou s krajským městem, například Ústím nad Labem. Délka od jednoho bodu ke druhému totiž dosahuje přibližně pět kilometrů. Těžební činnost provozujeme na dvou odloučených lokalitách Tušimice a Bílina. Produkujeme nízkosirnaté tříděné a energetické uhlí,“ přiblížil na vyhlídkové terase s pohledem na těžební lokalitu Vladimír Budinský.

Dech se návštěvníkům exkurze po dolech tají při pohledu na obrovská velkorypadla a těžební stroje, které dosahují výšky několika desítek metrů.

Netradiční ráz krajiny a odhalených hornin připomíná měsíční krajinu, právě tyto záběry pak vyhledávají filmaři nebo fotografové pro zajímavé ztvárnění. Průvodce Ivan Bílý navíc svůj výklad zpestřil rébusy a hádankami, kdy turistům pokládá nejrůznější otázky.

Jedna z nich se točila i kolem takzvaných Bílinských koulí. „Jde o legendu, kdy lidé věří, že nalezené koule dávají energii a pohlcují tu špatnou. Jde o organickou hmotu, koule je pak produkt biologického procesu. Někteří lidé věří, že pomáhá uzdravovat a léčit, jiní zase, že přináší štěstí. Dostali jsme už několik pochvalných a děkovných zpráv od lidí, kteří si z dolu takový suvenýr odnesli, že jim přinesl štěstí. Jedné ženě, která dlouho nemohla otěhotnět, prý dokonce taková koule pomohla s otěhotněním,“ přiblížil legendu o Bílinské kouli průvodce.

Zajímavou historkou poté průvodce přišel u odhalených historických chodeb hlubinného dolu. „Zjišťujeme, že nám staříkové, naši předchůdci, zanechali podrobné mapy původního dolu. S naší dnešní technikou a pomocí GPS tak můžeme na metr přesně zjistit, že odkaz předků je opravdu přesný. Díky tomu jsme například po asi třiceti letech mohli konečně najít tělo kdysi zahynulého horníka, kterému se nepodařilo tehdy vyfárat.

Při důlním neštěstí tu totiž zůstal a teprve před pár lety jsme jeho kosterní pozůstatky mohli vyndat na povrch a jeho vnučka, která shodou okolností pracuje v dolech, svého dědečka mohla pochovat. Traduje se navíc pověra, že pokud horník zůstane v dole ať živý nebo mrtvý, běží mu stále mzda, kterou tak pobírá jeho rodina. Jestli je to pravda nebo jen fikce, se nám ale zatím nepodařilo objasnit,“ konstatoval průvodce Bílý.

Suvenýry domů

Dalším zajímavým zastavením bylo na lokalitě spodní části skrývky, kde se dají najít zkamenělé rostliny. Turisté si tak přímo z dolu mohli odnést nalezené kameny zkamenělin.

Turisté si mohou potěžkat rovněž syrové neupravené uhlí, které velkorypadla odkusují o několik metrů dál a uhlí poté dopravují do třídíren kilometry dlouhé pásové zásobníky.

Jen za posledních patnáct let Doly Bílina vytěžily 333 milionů tun uhlí a rekultivovaly 33 kilometrů čtverečních ploch po těžbě. Na ochranu přírody doly vydaly téměř 5 miliard korun.