Kvůli nadúrodě minulých let jsou ceny pořád dost nízko, takže sklizeň o moc víc než náklady nepokryje, řekl jednatel Chmelařského institutu Jiří Kořen. Celosvětový trh s chmelem je spíš v útlumu poslední roky byla ve většině klíčových zemí nadúroda a sklady jsou od té doby pořád plné granulovaného, a tedy trvanlivého chmele. Vloni dospěl vývoj na trhu do paradoxní situace čeští chmelaři měli výbornou úrodu, menší část jí ale nechali ležet, protože se ani nevyplácelo ji sklízet. Tuna chmele stála v posledních letech pod 200.000 korun, z toho třetinu stojí samotná sklizeň.

„Od loňska se ceny přece jen zvedly, ale pořád to stačí tak nějak na náklady a nic víc to nepokryje," řekl Kořen. I proto se zase zmenšila plocha využívaných chmelnic. Aktuálně činí 4366 hektarů, meziročně o 260 méně. Propad o zhruba 200 hektarů se opakuje každý rok z celé uplynulé dekády. Jen oproti roku 2009 ubylo skoro 1000 hektarů chmelnic. Úrodu zřejmě sníží i nízké výnosy, které chmelaři očekávají jen těsně nad jednu tunu z hektaru. Při poslední nadúrodě to bylo až o 40 procent víc. Radost z úrody by měli mít alespoň pivaři. „Když se vezmou chuťové výsledky z posledních sezon, tak tahle přesně zapadá do jejich rámce," řekl Kořen.

V domácích pivovarech skončí asi třetina české úrody. Další třetinu kupují asijské pivovary, zbytek si rozeberou zájemci z Evropy i jiných částí světa. V Asii se vaří piva stále víc, ale chmelí se jen málo, proti českým pivovarům někdy jen čtvrtinově. Rozdíly v přídavku chmele ale jsou i na českém trhu zatímco v kvalitním pivu je podle pěstitelů chmel asi za desetník, v levných supermarketových značkách je ho pětkrát míň.