„Zákon je stále ve stadiu zrodu, necháme si zpracovat studii, jaký by měly zálohované PET lahve dopad,“ říká Jarmila Krebsová z MŽP. Pokud by se PET lahve vracely zpět do obchodů, museli by si obchodníci pořídit výkupní automaty, lisovací automaty nebo zajistit pro vrácené PET lahve prostory. Jenže lisovací zařízení stojí zhruba 15 tisíc eur – a na to drobní živnostníci nebudou mít peníze. „Buď prodej nápojů ukončí, nebo musí vyčlenit plochy pro manipulaci, kde budou neporušené obaly skladovat,“ uvedla Jana Ježková, předsedkyně Svazu minerálních vod. Nový zákon by se pravděpodobně také dotkl spotřebitelů. Jedna ze zpracovaných studií MŽP uvádí, že po zavedení záloh lze očekávat nárůst cen nápojů až o 7 procent. Někteří výrobci však již dnes odhadují zvýšení ceny až o 20 procent. Na zvýšení ceny budou mít především vliv náklady na označení obalů, na investice obchodníků, náklady na zřízení a provoz zúčtovacího střediska pro zálohy, náklady na zabezpečení celého systému proti zneužití a také nárůst administrativy. Odborníci navíc namítají, že vratná PET lahev nevydrží déle než pět oběhů, protože vzhledem k materiálu je její životnost několikanásobně nižší než u skleněné lahve. Problém může být také jejich skladování. „Zbytky nápojů se mohou rozlévat a plesnivět, přitahovat hmyz a jiné hlodavce,“ varuje Ježková. Ministerstvo chce zavedením vratných PET lahví chránit životní prostředí. V Česku sice běží kampaň na třídění odpadu, ale i tak často lidé PET lahve odhazují na různých místech. Kdy ale začne zákon platit, zatím není jasné. Například v Německu či Švédsku již funguje.