Podle Tomia Okamury, místopředsedy AČCKA, jsou důležitá systémová opatření. Kraje a města, které nedisponují takovým historickým potenciálem, jako například Český Krumlov a Praha, mohou přilákat turisty třeba na lokální gastronomické speciality.

„Důležitá je aktivní a systémová politika. Kraje mají náměstky pro cestovní ruch. Ti už dávno mohli vyhlásit soutěž o lokální gastro speciality, nějaký krajový recept ze středověku,“ nastínil Okamura.

„Pak třeba mohli udělat barterovou dohodu s restauracemi, aby vítězné recepty držely na jídelních lístcích a za to je pak kraj může propagovat ve svých materiálech,“ navrhl.

Je toho prý mnoho. Kvalitní vinice, jako je například ta ve Velkých Žernosekách, slavná piva, na to navazující chmelnice na Žatecku a Lounsku a další. Jinou možností je vyjednat směřování ubytovací infrastruktury. „Kraj například může domluvit s investory, aby kromě konferenčních sálů v hotelech budovali i wellness centra,“ pokračoval Okamura.

„Potom by se mohl obrátit na Sasko, aby mu poskytl nějaký seznam místních firem a společně s investorem je oslovil s nabídkou, aby tam uspořádali školení, podnikové výkendy a podobně. Doplňkové služby velmi zvyšují šanci na přilákání zájmu,“ myslí si Okamura.

Využít pro turisty se dají i doly

Ani funkční doly nejsou tak docela na závadu. Lhostejno, zda povrchové, nebo hlubinné. Je prý možné turistům nabídnout návštěvu velkorypadla, svezení v obřím nákladním voze, obléknout je do pseudohornického převlečníku a připravit tematické suvenýry.

„Pracovat se dá i s takovými věcmi. Využít lze vše, zoologické zahrady, hvězdárny, máte tam teď slavnou Pravčickou bránu, která se umístila v soutěži o nové divy světa. Stačí se jen trochu zamyslet. Na tohle všechno už přišli dávno na Západě, když se tam politici jezdí za peníze voličů družit, mohli by se také trochu učit,“ dodal Okamura.

Do Ústí lidé jezdí většinou za prací

Do krajského města zamíří lidé spíše pracovně a teprve ve volném čase se z nich stávají turisté. To potvrdil například Michal Václavík, šéf hotelu Vladimír.

„Máme spíše firemní klientelu, turisté nám ročně zaplní jen asi zhruba devět procent míst,“ řekl před časem Deníku.
Turisty pak nejvíce zajímá hrad Střekov, Větruše, kde sice není otevřená restaurace, ale zato věž, zrcadlové bludiště a popraviště, následuje zoo, Erbenova vyhlídka a skanzen Zubrnice, případně koupaliště Brná. Alespoň podle Jany Malečkové, pracovnice centra. „Tedy to, co je nejblíž středu města,“ vysvětlila.

Plusy, jež Ústí má, jsou spíš v jeho okolí, například Labské údolí. Němečtí turisté sem pořádají výlety Saské paroplavební společnosti už roky. Letos ale vody Labe nově brázdí na pravidelné lince loď Porta Bohemica 1.

I zájem ze strany českých turistů je o ní velký. Loď jezdí na trase Ústí – Štětí, odkud je to blízko na atraktivní Kokořínsko. Cena lístku závisí na vzdálenosti, z Vaňova do Litoměřic stojí sto šedesát korun.

Krutá jsou čísla statistik

Ústecký kraj podle statistiky návštěvnosti českých turistů skončil třináctý. Tedy na přeposledním místě. Navštívilo jej dvě stě čtyřicet tisíc návštěvníků z České republiky, což představuje nárůst oproti loňsku o 4,8 procenta. Co do počtu návštěvnosti turisty ze zahraničí je ústecký kraj na desátém místě se sto dvacetidevíti tisíci turistů. Což představuje pokles o 13,2 procenta.

„Přitom možností, jak turisty přilákat, je spousta,“ komentoval situaci Tomio Okamura.

Miliony turistů v Ústeckém kraji

Na druhou stranu, zažitá klišé, že se v Ústeckém kraji nedá dobře strávit dovolená, neplatí. Alespoň podle Radka Vonky, krajského radního, který má na starosti i cestovní ruch.

„Samozřejmě nemohu vědět, z jakých statistik pan Okamura vychází,“ řekl Vonka.

„Ale ta klišé vyvrací třeba takové oblasti jako České Švýcarsko, České středohoří, nebo Krušné hory, určitým handicapem jsou samozřejmě oblasti těžce postižené těžbou uhlí a průmyslem, které nám ve statistikách nebodují,“ pokračoval Vonka s tím, že za letošek ještě konkrétní statistiky nezná, ale ty z Českého Švycarska naznačují růst zájmu turistů.

Kraj z regionálního operačního programu připravuje několik projektů, které turistický ruch mají podpořit. Během dvou let chtějí za 10 milionů korun připravit marketing pro cestovní ruch Ústeckého kraje.

„Chtěl bych také zmínit akci Chrám chmele a piva v Žatci. Ta snoubí chmelařskou tradici, revitalizaci centra Žatce a právě turistický ruch,“ vysvětlil radní Vonka dál.

„Řádově desítky milionů korun plynou do zlepšení infrastruktury pro turisty jako jsou ubytovací a restaurační služby.“