Zatímco nyní platí 1,5 procenta z ceny uhlí, podle představ ekologů i poslance Milana Šťovíčka (VV) by mohly platit až deset procent. Tři hnědouhelné společnosti loni utržily 29 miliard korun. Ředitel strategie Severočeských dolů Vladimír Budinský desetiprocentní sazbu odmítl jako likvidační, navíc by prý zdražila teplo.

Uhlí je majetkem státu a firmy ho pouze smějí těžit. Poplatek za vydobytý nerost ukládá zákon o hornické činnosti, který počítá s maximálně s deseti procenty z prodejní ceny, přesně ho pak stanovuje vyhláška ministerstva průmyslu, která za uhlí ukládá 1,5 procenta. Polovina z toho jde státu, polovina obcím, na jejichž katastru se těží. Tři hnědouhelné společnosti - Severočeské doly, patřící ČEZ, Czech Coal a Sokolovská uhelná - vloni utržily celkem 29 miliard korun a vydělaly zhruba 6,2 miliardy. Rozdíl 8,5 procentního bodu by vynesl státu a obcím 2,5 miliardy korun.

"Měli bychom tohle téma otevřít. Osobně jsem připravený to iniciovat," řekl Šťovíček, konkrétní řešení prý ale ještě zvažuje, včetně místního určení vybraných peněz. Těžební společnosti podle něj dávají státu i regionu jen "almužnu". Šťovíček je také starostou Litvínova, který by prolomení těžebních limitů dostalo na samý okraj těžební jámy.

Ekologické organizace nezůstávají jen u desetiprocentní sazby. "Ideální by podle nás bylo zhruba 20 procent, navíc by bylo nejlepší je stanovit napevno zákonem," řekl ČTK ekologický aktivista Jan Rovenský.

Oslovení těžaři s tím zatím nesouhlasí. "Tak výrazné zvýšení je nereálné. Jak se budeme blížit ke konci těžby, firmy se začnou dostávat do obtížnějších podmínek a budou mít problémy samy se sebou," řekl Budinský. Jeho firma loni utržila 9,7 miliardy, kromě běžných daní tak zaplatila zhruba 150 milionů korun; zhruba sedm korun za vytěženou tunu. Osobně je prý pro to, že kdyby se odvody zvyšovaly, měly by mířit přímo do regionu.

Druhý největší hnědouhelný těžař Czech Coal, který nejvíc tlačí na prolomení limitů, odpovědi na otázky zaslané v úterý nedodal. Reakci sokolovské uhelné ČTK zjišťuje.

Odpůrce těžby znovu probudil k aktivitě plán ministerstva průmyslu, které v jedné ze dvou energetických koncepcí počítá s prolomením územních limitů. To by prodloužilo těžbu na dalších minimálně 100 let a zajistilo českým teplárnám a elektrárnám pohodlný dostatek uhlí, podle odpůrců ale otevře dveře k likvidaci řady dalších měst. Krom Horního Jiřetína a Záluží totiž existuje spousta dalších lokalit, kde zůstalo nevytěžené uhlí, které se jen administrativně odepsalo.

Seznam potenciálně ohrožených měst je obsáhlý: Chomutov, Jirkov, Litvínov, Duchcov, centrum Teplic, Chabařovice. "Slyšel jsem minulý týden projev pana (ředitele Czech Coalu) Pavlase na sněmovním výboru. Mluvil o obrovských zásobách uhlí a dělalo to na mě dojem, že když padnou limity, pak se děj vůle boží. Byl by to takový precedens, který ta města reálně ohrožoval," řekl Šťovíček. Ministři za VV podle něj limity podrží. "Doufám, že podobně se zachovají i ostatní vládní strany," dodal.