Další důvod, proč se lidé neloučí se zesnulými u obřadu, je ten, že se k tragické události nechtějí v myšlenkách vracet. „Do země nechávají své zemřelé pohřbívat nejčastěji věřící lidé, pak Romové nebo Rusové,“ sdělila Valerie Komedová, referentka z pohřebního ústavu Mirabel.

Rozdíl v národnosti

Trendem Čechů žijících na Mostecku je v posledních letech umisťování uren s popelem do kolumbárií. „Někteří, týká se to hlavně starších manželů, si nechávají urnu s ostatky svého milovaného doma,“ uvedla Valerie Komedová. Opakem jsem například Romové, v jejichž tradici jsou velkolepé obřady s pohřbíváním zesnulého do země a s okázalými pomníky. Vietnamci žijící v okrese se rozhodují pro jakousi střední cestu. Mrtvému vypraví obřad, poté jeho popel třeba rozptýlí na loučku.

Úpadek pohřbívání do země je znatelný hlavně v posledních deseti letech. Pohřbívání do hrobek je dnes opravdovou vzácností.

Průměrný obřad stojí zhruba 13 tisíc korun. „Samozřejmě je zde mnoho možností, které si lidé mohou nebo nemusí přiobjednat. Pokud chtějí hodně věnců a třeba další výzdobu, obřad může vyjít až na 20 tisíc korun,“ spočítala Helena Kočová.

Další tisíce stojí pomníky. Žulový pomník na urnu stojí průměrně 13 tisíc korun, vytesaný text vyjde asi na 13 až 16 korun za písmeno.

„Pomník z pravého kamene typu Olive Greeen na takzvaný jednohrob vyjde zhruba na 70 tisíc korun. Nejdražší varianta je pak kámen na dvojhrob z červeného kamene typu Vanga, ten stojí až 160 tisíc,“ informovala Valerie Komedová.

Papírové už nejsou

Při zařizování smutečního obřadu mají pozůstalí na výběr z opravdu široké škály. Desítky možností věnců, květin, pomníků, náhrobních desek či pomníků zajišťují, že si každý vybere podle svého vkusu.

Několik variant nabízejí ústavy i rakví. „Papírové se již nevyrábějí, nyní je na výběr ze dřeva nebo překližky. Ty dřevěné si lidé objednávají nejčastěji,“ řekla Helena Kočová.

Nejen materiálem se rakve liší. Zesnulý může odpočívat v černé, hnědé, přírodní nebo v současné době oblíbené mahagonové.

Pavlína Nevrlá