Podíl HDP kraje na tvorbě HDP České republiky v roce 2014 činil šest procent, což je nejméně od roku 1995. V mezikrajovém srovnání zůstalo pořadí podílu Ústeckého kraje páté nejvyšší po Praze, Středočeském, Jihomoravském a Moravskoslezském kraji.
Hrubý domácí produkt představuje základní ukazatel pro hodnocení výkonnosti ekonomiky.

"Po pěti předchozích nepříznivých letech v roce 2014 zaznamenal mírně pozitivní vývoj, když objem HDP meziročně vzrostl o 0,4 procenta," uvedla Monika Raušerová z ústecké pobočky ČSÚ.

Meziroční růst HDP ale zaznamenaly všechny kraje s výjimkou Vysočiny, kde je patrná stagnace.

Postavení regionu v mezikrajovém srovnání při přepočtu HDP na jednoho obyvatele se navíc od roku 1995 výrazně zhoršilo, uvedli statistici. V roce 1995 zaujímal kraj třetí nejvyšší příčku a v roce 2014 se posunul na třinácté místo. Zatímco HDP na obyvatele byl v Ústeckém kraji oproti ČR v roce 1995 nižší pouze o 4,2 procenta, předloni to bylo téměř o čtvrtinu méně.

Mění se také podíl průmyslu v kraji. Zatímco v roce 1995 byl druhý nejvyšší po Moravskoslezském kraji, v roce 2004 klesl na čtvrtou příčku a o deset let později na šestou pozici.

Ústecký kraj patří mezi regiony, odkud dlouhodobě lidé odcházejí a mzdy jsou ve srovnání s republikou podprůměrné. V regionu naopak přibývá sociálně vyloučených lokalit a míra nezaměstnanosti je stále nejvyšší v republice.

Senátor Zbyněk Linhart na situaci na severu Čech upozornil v dopise premiérovi. Linhart srovnává údaje z Ústeckého kraje s Moravskoslezským, který také patří mezi strukturálně postižené regiony, ale daří se mu vyrovnat se ostatním krajům lépe. Sobotku žádá senátor ze Šluknovska o "revizi přístupu k regionální politice státu a rozdělování evropských fondů a většiny státních dotací, případně vytvoření jiné znatelné podpory".