Fámu o podpoře prolomení limitů v pátek dementovala Magdalena Hanáčková z tiskového oddělení kanceláře hejtmana: „Krajská rada se, mimo jiné, pouze usnesla, že požaduje v případě prolomení těžebních limitů splnit podmínku vyřešení všech střetů zájmů mezi těžaři a vlastníky nemovitostí, včetně vyřešení zájmů všech tímto rozhodnutím dotčených obcí.“

To potvrdil i krajský radní Petr Benda. „Bez jasné dohody a splnění požadavků občanů i obcí není zrušení těchto těžebních limitů možné,“ konstatoval. „Zřejmě došlo ke zkreslení tiskové zprávy,“ dodal.

Proti tomuto údajnému rozhodnutí krajské rady se postavil i ústecký senátor Pavel Sušický. „Pro toto rozhodnutí hlasovali i dva členové ODS, a to aniž by k rozhodnutí, které odporuje programu ODS pro náš kraj, měli mandát od ostatních členů,“ uvedl.

Senátor Sušický dál vysvětlil, že s tímto rozhodnutím zásadně nesouhlasí. „Jsem přesvědčený, že společně se mnou i naprostá většina členů ústecké ODS. Budu požadovat okamžité svolání regionální rady,“ pokračoval s tím, že chce dosáhnout revokování usnesení krajské rady.

Nejvíce se ovšem prolomení limitů na uhlí obávají obyvatelé těžbou přímo ohrožených obcí Třeba Josef Novák, který v Horním Jiřetíně bydlí tři roky.
„Jsme ve městě celá rodina. S proloměním limitů nesouhlasím. Na druhou stranu vím, že je to těžké, spousta lidí by přišla o práci, řekl Novák.
O těžebních limitech rozhodla vláda 30. října 1991, v usnesení číslo 444/1991. Podle Vladimíra Buřta, místostarosty Horního Jiřetína, by rozšíření těžby uhlí za limity jen prohloubilo sociální problémy.

CO JSOU ÚZEMNÍ LIMITY TĚŽBY: Územní limity těžby hnědého uhlí v severních Čechách jsou závazným usnesením vlády České republiky č. 444 z roku 1991, které bylo přijato na návrh tehdejšího ministra životního prostředí Ivana Dejmala. Definuje dobývací prostory a oblasti, kde se nemá dále těžit. Hlavním důvodem jejich stanovení byla ochrana životního prostředí a krajiny v oblasti severních Čech. Limity slouží jako vládní záruka severočeským obcím, že se nadále nebude zhoršovat jejich prostředí a že mají dlouhodobou perspektivu své existence. Zdroj: Wikipedia

„Z regionu by začali masivně odcházet vzdělaní a kvalifikovaní lidé,“ argumentoval Buřt. „Narůstající prašnost spojená s velkopovrchovou těžbou by vedla k dalšímu zhoršení zdravotního stavu obyvatel. I tak v tomto směru patříme mezi nejvíce postižené oblasti Evropy.“

Podobně se proti údajné podpoře kraje pro prolomení těžebních limitů ohradil Petr Klepiš, krajský předseda Strany zelených. „Odmítáme úvahy vedení Ústeckého kraje o prolomení limitů těžby uhlí za takzvaně určitých podmínek. Koaliční krajské vládní uskupení ČSSD a ODS zvítězilo v krajských volbách i díky požadavku na zachování ekologických limitů těžby,“ protestoval.

Spolu s Horním Jiřetínem by byly přímo ohroženy také obce a města Ústí nad Labem, Litvínov, Trmice, Havraň, Chabařovice, Osek a další. Mimo jiné by tím mohl také padnout plán na obnovení Vyklic, nebo téměř naplněné jezero Milada, jež vzniklo místo bývalého lomu hnědého uhlí.