Titul Hospůdka roku 2009 nevyhrála v soutěži severočeských Deníků klasická betonová, dřevěná nebo cihlová restaurace, ale hospůdka skrývající se ve vyřazeném vagónu, kde se zlatavý mok Bernard čepuje z pípy, která má i protokol o určení polohy výčepního stojanu. Za kvalitně načepovaným pivem a dobrým jídlem chodí do vagónu nejen místní obyvatelé, ale také turisti a sousední obyvatelé z Německa.

Krušnohorský Expres svou pohostinskou činnost zahájil před sedmi lety. Jak mohl zastavit právě v Hoře Svaté Kateřiny, když ve městě nejsou koleje? „Vagón jsme s manželem odkoupili od Vodních staveb. Byl pojízdný, a to byla výhoda. Vlak přijel do Chomutova, poté náš vagon pokračoval do depa v Kopistech a následně po šachetní železnici do Komořan. Dál už vagón bohužel po kolejích pokračovat nemohl. Museli jsme to vyřešit náklaním autem,“ sdělila majitelka hospůdky Jarmila Jeřábková, která zároveň v Expresu vaří.

Nejen hospůdka, ale i pomník Hliníkovi a svatostánek Bernardu

Vedle hospůdky má pomník Hliník z filmu Marečku podejte mi pero, který se odstěhoval do Humpolce. Před čtyřmi lety ho osobně odhaloval herec Zdeněk Srstka, který následně hospůdku navštívil. Podle místních se tady Hliník narodil. „Rodák Hliník tady má pomník a pivo Bernard hned vedle svatostánek,“ sdělil štamgast Bohumil Huml, který pro Krušnohorský Expres do Deníku hlasoval. Bernard se totiž vaří rovněž v Humpolci. „Vagón navštěvuji kvůli příjemnému personálu a vynikajícímu pivu,“ dodal Huml.

Pokud budete mít štěstí, nebo pěkně poprosíte, obsluha si nasadí drážní oblek s čepicí a změní se v průvodčího. Z reprobeden se pak začne ozívat zvuk jedoucího vlaku. „Průvodčí“ donese starou kartonovou jízdenku. A cíl cesty? Vždy jen Humpolec.