Prvních dvanáct tisíc lahví prodalo ve čtvrtek do Číny na zkoušku České vinařství Chrámce. V historii vinařství na Mostecku se jedná o první velký export do zahraničí. Na krabicích, které ráno v Chrámcích nakládali do kamionu, byla nalepena etiketa z českou vlajkou a sloganem Vinařského fondu ČR: „Velká vína z malé země".

Proč chce velká Čína víno z Mostecka, malého kousku země na opačném konci planety?

„Je to velmi dobré víno. Je stejně kvalitní jako vína z Moravy a z okolí Litoměřic, ale je za lepší cenu,“ řekl Deníku čínský podnikatel Yaoguang Wu. V Praze vlastní několik restaurací. Pro vývoz do Číny hledal vhodné víno v celé České republice. Nakonec si vybral Mostecko.

„Zdejší vína nabídneme například v Šanghaji,“ řekl. Šanghaj, největší přístav světa a největší a nejbohatší město Číny, má přes třináct milionů obyvatel. „Pokud budou mít naše vína úspěch, mohli bychom uzavřít kontrakt na padesát tisíc až sto tisíc lahví ročně,“ uvedl vinař Ivan Váňa. Bílé, růžové a červené víno přiveze do Číny loď. Mělo by dlouhou cestu přes tropy vydržet. Podobně, přes oceán, se vozí do Evropy vína z Austrálie či Ameriky. Společnost České vinařství Chrámce je největším výrobcem vín z vlastních hroznů v Čechách. Zaměstnává 25 lidí a má přes sedmdesát hektarů vinic. Ve světě je unikátem pěstování révy na rekultivovaných výsypkách u Mostu. O mosteckém vinařství existují písemné záznamy už od roku 1207. Ve středověku se víno z Mostu vyváželo do Německa.

„Velmi to panu Váňovi přeji. Těší mě, že vznikají kontakty místních podnikatelů s Čínou,“ řekl Deníku Rudolf Jung, předseda Okresní hospodářské komory v Mostě. Komora podle Junga usiluje o založení místní odborné sekce pro česko-čínské vztahy.

Přestože Čína zahlcuje trh svými výrobky a konkuruje českým firmám, je podle odborníků třeba tento globalizační trend nejen respektovat, ale i využít.

Zájem o mezinárodní spolupráci roste. Komora chce firmy z Mostecka přesvědčit, že Dálný Východ je šance. „Čína je obrovský trh,“ sdělil Jung. Pokud se vytvoří dobré podmínky pro expanzi, mohou uspět na perspektivních trzích i menší firmy, které nemají miliony na reklamní kampaně.

Do Číny vyváží část své produkce i litvínovský Unipetrol RPA (bývalý Chemopetrol), největší exportér v regionu. „Loni i letos jsme vyváželi plasty, polyetylen a polypropylen, do 35 zemí, převážně v Evropě. Nejvzdálenější dodávky zboží se v poslední době týkaly teritorií Čína, Indie a Vietnam,“ sdělil Pavel Veselý, mluvčí Unipetrol RPA. Plasty potřebují všichni. Výrobky z granulí „made in litvinov“ se objevují v domácnostech (nádobí, nejrůznější boxy a kontejnery, díly domácích elektrospotřebičů), v potravinářském průmyslu (obaly na sýry, margaríny, jogurty, kečupy, kontejnery na saláty či ryby). Stále rostoucí uplatnění je v automobilovém průmyslu (nárazníky, technické díly interiéru i exteriéru osobních aut).

„Velkou oblastí použití je i výroba vláken pro tkaní vaků a technických textilií a výroba plastových trubek,“ dodal Veselý. Perličkou je, že zimní stadion Ivana Hlinky dostal umělý povrch právě z polypropylenu vyráběného v litvínovské chemičce.

Mostecko má podle komory co nabídnout. „Těžce nesu, když se o Mostecku hovoří jako o černé díře. To už dávno není pravda,“ uvedl Jung.

Po výrazném zlepšení životního prostředí jsou to právě vinaři, potravináři a zemědělci, kteří zvedají laťku a propagují Zelené Mostecko. V Chrámcích jsou biosady, v Lomu uznávaná včelí farma.

Když voní Janov

V Čechách dali o sobě vědět i pekaři z Litvínova, kde se podle expertů peče nejlepší chleba v zemi.

Chléb litvínovské společnosti Japek zvítězil v prestižní soutěži o Chléb roku 2008.

,,Je to vynikající výsledek,“ netajil radost Milan Berezňák, ředitel společnosti, která sídlí v Janově, známém sociálními problémy.

Soutěž, které se zúčastnilo 18 pekáren z celé republiky, pořádal Podnikatelský svaz pekařů a cukrářů v ČR.

Loni byla místní pekárna nejlepší z Čech, letos se svým chlebem získala prvenství v celkovém klání, v němž byly i pekárny z Moravy.

Mostecko dříve kralovalo i ve výrobě cukru a hraček.