Nejvyšší soud dovolání odmítl, řekla dnes ČTK bez dalších podrobností Markéta Puci, mluvčí Městského soudu v Praze, který případ řešil jako první instance. Agrofert podle mluvčího Karla Hanzelky zváží další právní kroky, včetně možnosti, aby o kauze jednal Ústavní soud.

Součástí petrochemického holdingu Unipetrol je litvínovská chemička Unipetrol RPA.

Babišův Agrofert neuspěl v arbitráži a poté ani u Městského soudu v Praze. Loni v dubnu rozhodnutí potvrdil Vrchní soud v Praze. Nejvyšší soud zatím odůvodnění svého odmítavého usnesení nezveřejnil. „Po analýze rozhodnutí zváží společnost Agrofert další právní kroky včetně podání k Ústavnímu soudu," řekl dnes ČTK Hanzelka.

Agrofert podal na PKN Orlen v souvislosti s privatizací Unipetrolu čtyři žaloby navazující na předchozí arbitráže. Uspěl podle dostupných informací jen s jednou z nich, když v roce 2009 soud nařídil Polákům zaplatit smluvní pokutu zhruba 2,45 miliardy.

Státní podíl v Unipetrolu původně v roce 2001 tehdejší menšinová vláda ČSSD v čele s nynějším prezidentem Milošem Zemanem nabídla Agrofertu. Babišovi se ale zdála cena 11,7 miliardy korun vysoká, a když stát nechtěl slevit, z privatizace nakonec sešlo.

Podíl posléze od státu koupil v roce 2004 za 14,7 miliardy polský podnik PKN Orlen. Úzce ale při privatizaci spolupracoval s Agrofertem, kterému prý za pomoc slíbil výhodně odprodat kontrolní podíly v dceřiných firmách Unipetrolu – Kaučuku, Agrobohemii, Aliachemu, Paramu a Chemopetrolu. Po privatizaci však PKN Orlen Agrofertu podíly neprodal.

Změny

Součástí petrochemického holdingu Unipetrol je litvínovská chemička Unipetrol RPA.

Unipetrol ji sloučí se svoji dceřinou společností Česká rafinérská. Nástupnickou společností bude Unipetrol RPA. Fúzi musí ještě schválit valné hromady obou společností.

„Fúze je součástí procesu zjednodušování struktury skupiny Unipetrol, jehož dokončení se v současnosti očekává v průběhu roku 2016. Cílem celého procesu je zjednodušení organizační a administrativní struktury skupiny, které by mělo přinést úspory a další zlepšení provozní dokonalosti," řekl mluvčí Unipetrolu Mikuláš Duda.

Už minulý rok Unipetrol se společností Unipetrol RPA sloučil společnost Benzina, která začala fungovat jako odštěpný závod společnosti. Letos pak byly s Unipetrolem RPA sloučeny společnosti Unipetrol Services, Unipetrol Rafinérie a Chemopetrol.

Jediným vlastníkem České rafinérské se Unipetrol stal na konci loňského dubna, kdy dokončil koupi zbylého třetinového podílu od italské společnosti Eni. Česká rafinérská provozuje jediné dvě české rafinérie v Litvínově a Kralupech nad Vltavou. Jejich roční kapacita je dohromady zhruba devět milionů tun ropy.

Předsedou představenstva a generálním ředitelem České rafinérské je od konce srpna nově Krzysztof Zdziarski, který od července působí i jako místopředseda představenstva Unipetrolu. Dosavadní šéfka Anna Wydrzyńska v České rafinérské zůstala, je místopředsedkyní představenstva a správní ředitelka.

Čísla a podíly

Unipetrol je od roku 2005 součástí polské skupiny PKN Orlen, která je největším zpracovatelem ropy ve střední Evropě. Orlen drží v Unipetrolu 63procentní podíl. Dalších 23,7 procenta akcií vlastní společnost Paulinino Limited, za kterou stojí česko-slovenská finanční skupina J&T. Zbytek drží investiční fondy a menšinoví akcionáři. Loni Unipetrol vytvořil rekordní čistý zisk 7,036 miliardy korun.

Ze zisku za loňský rok Unipetrol vyplatil akcionářům dividendu 5,52 Kč na akcii. Předseda představenstva firmy Andrzej Modrzejewski v červenci uvedl, že věří, že za letošní rok by měla být minimálně stejná, případně i vyšší. Před letoškem firma vyplatila dividendu naposledy za rok 2007. Modrzejewski vede Unipetrol od začátku letošního července, když ve funkci nahradil Marka Świtajewského, kterého odvolala dozorčí rada firmy.

Unipetrol se zaměřuje především na zpracování ropy, distribuci pohonných hmot a na petrochemickou výrobu. Zaměstnává přes 4 000 lidí.