„Deset nejsilnějších mužů a publikum celkem čítalo okolo tří tisícovek diváků a už po příjezdu na místo bylo jasné, že se bude jednat o závod světového kalibru a to jak díky velkému počtu diváků, tak díky nabité účasti všech špičkových závodníků z celé Evropy,“ vypráví mostecký strongman Petr Pastýřík, který závod nazval nejnáročnějším, kterého se dosud zúčastnil. „A to bylo ovlivněno i nuceným hubnutím váhy, abych se vešel do své kategorii do 105 kg. Pro zajímavost jsem musel shodit o dvanáct kilo za dva dny,“ usmívá se Pastýřík, že ani tato peripetie mu na škodu nebyla. Skončil totiž na parádní čtvrtém místě.

A s čím se musel v Přerově poprat? Disciplíny byly extrémně náročné.

Hned v prvním měření sil šlo o přenesení konstrukce na zádech nesoucí název superyouk o váze 410 kilogramů na patnáct metrů a následné přenesení zpět a vyložení pytle o váze 140 kg.

Druhá disciplína vyžadovala jednoruční činky o váze 90 kg, kdy po platném pokusu se vždy přikládalo deset kilogramů. „Nakonec já osobně o kousek nevyrazil 110 kg a proto jsem úspěšně zapsal 100 kg,“ popsal Pastýřík.

Za třetí si pak museli strongmané poradit s deadlifovým medley, kdy je čekal 300 kg mrtvý tah na axle ose, což je širší a tvrdší osa, než kterou běžný cvičenec potkává v posilovně. Následně zdvih 320 kg klasické osy a jako poslední 340 kg na takzvané elephant bar, což je trošku delší a pružnější osa než jsou běžné v posilovnách. To vše po jednom opakování na čas.

Ve čtvrté disciplíně se siláci prali s takzvaným medley, kdy museli zdvihnout 130 kg těžký Atlasův kámen, přenést na patnáct metrů 135 kg vážící kufry, pak přenést kámen o váze 140 kg, zdvihnout mrtvý tah, kde bylo naloženo 285 kg a jako poslední vytlačit nad hlavu kládu o váze 135 kg a to vše opět na čas.

„Poslední třešničkou na dortu byl takzvaný Viking press, což je speciální konstrukce, kdy závodník ji zvedá nad hlavu. Váha konstrukce byla pořadatelem stanovena na 180 kg. I přes to vše, co jsem výše popsal se mi podařilo ukořistit čtvrté místo, za které jsem samozřejmě moc rád, ovšem nakonec mě trošku mrzí, že vysněná bedna mi utekla o kousek. Tak třeba příště,“ bere bramborovou medaili Petr Pastýřík a pokračuje: „Poděkování patří mé přítelkyni Renatě, která byla se mnou po celou dobu odvodňování před závodech, následně mě podporovala i celý závod. Za úspěšným a silným mužem stojí ještě silnější žena,“ shrnul s úsměvem svou poslední bitvu mostecký silák.