Vyhráli jste podruhé za sebou Český pohár. Tak jaké jsou pocity?

Je to obrovská radost, zvlášť, když jsme pohár obhájily. Dlouho nepamatuju, že by se to někomu povedlo. Jsem stoprocentně spokojená, i když tam byly nějaké mušky. Pro Slavii to bylo asi trošku nepříjemné prohrát o jedenáct, na druhou stranu jsem ráda.

Zápas gradoval. V prvním poločase to bylo vyrovnané, pak už jste je válcovali.

Je to tak, první poločas byl vyrovnaný, dělali jsme chyby, kterých bysme se v semifinále nebo ve finále play off měli vyvarovat, ale byli jsme koncentrovaní. Měli jsme nacvičené výborné signály, byli jsme připravení. Brankářky zachytaly skvěle.

Se Slavií jste snad poprvé zahráli takový jasný zápas. Vždy to spíše byla přetahovaná.

Taky si takový zápas nevybavuju. Poslední zápas byl o šest výhra na Slavii, jednou doma jsme s nimi i prohráli, ale jim také uškodilo, že Hanka (Kutlvašrová) otěhotněla a tým oslabil. Nám také skončila spousta lidí, trenér Poloz skončil. To vítězství patří jemu v Českém poháru a budeme se snažit vyhrát i český titul pro Dušana, protože dobíhá stále jeho koncepce, hrajeme výborně díky jemu. To co nás naučil je jen jeho zásluha.

Ale vás už dnes trénuje kouč Luboš Hudák.

Je to také výborný trenér, ale když to vezmu, tak nemá tolik zkušeností jako Dušan Poloz. Dušan trénoval spoustu let v Norsku, tam se také naučil házenou. Od každého si samozřejmě vezeme něco jiného. Kdyby trenér Hudák nebyl kvalitní trenér, tak jsme nevyhráli Český pohár a nehrajeme semifinále a snad finále play off. Také do toho přinesl něco nového. Samozřejmě Dušanova koncepce se nemůže změnit ze dne na den, všechny signály. Trenér Hudák je také velice kvalitní kouč.

Jak to bude s vámi? Máte namířeno do ciziny.

Moc se těším. Teď přišla výborná zpráva od Martiny Crhové, že čeká potomka. Tímto jí moc gratuluju. Ona mi bude ve Švédsku velikou oporou do začátků. Jsem sama moc zvědavá, jaké to tam bude. Vypadá to dokonce, že budu bydlet i ve stejném domě jako Martina Crhová, snad patro nebo dvě pod ní, takže to bude super.

Jak se vůbec takový přestup u vás narodil. V házené to asi nebude postavené na penězích, když hráčky v cizině i pracují, že?

O penězích to rozhodně není. Znám manažera švédského týmu, majitele klubu, znám ho už čtyři nebo pět let a byli jsme tam také na soustředění, takže jsem s ním byla v kontaktu. On za mnou chodil a stále se ptal: Když už půjdu, když už půjdu. Pak se to celé seběhlo, v únoru jsem tam letěla na zkoušku, na dva tréninky, jim se to líbilo a během měsíce, dvou jsme byli dohodnutí na smlouvě. Převážila u mě touha jít do zahraničí. Mají výbornou koncepci, kdy chtějí během dvou tří let vybudovat plně profesionální tým. Já bych tam hrála a taky pracovala na půl úvazku. Je to pro mě krok dopředu.