Přivítaní, společné focení, přednáška Jiřího Šlégra o účincích „mrazáku“ a průběhu procedury. To bylo trochu srandy na začátek. Pak začalo jít postupně do tuhého. Následovalo vyplnění zdravotní dokumentace, převlečení do úboru, měření tlaku a… A mohlo se jít na věc.

„Před vstupem jsme se museli aklimatizovat. To znamená, že jsme vlezli na místo, kde je - 80°C,“ řekla Radka Nedělská, členka Ultras. „Po 30 vteřinách už jsme mohli do hlavní kabinky. Tam je - 136°C,“ pokračovala Radka. Všichni návštěvníci z řad Ultras byli za nováčky, a tak je v mrazu čekal zkrácený pobyt, konkrétně 2 minuty.

„Po uplynutí nekonečných dvou minut nás čekalo cvičení na rotopedech, na kterých jsme šlapali až do zahřátí organismu.“

Již zmíněné dvě minuty se pro někoho staly tak nekonečnými, že si dokonce začal zpívat. A co by to bylo za fandu HC Litvínov, kdyby si zpíval něco jiného než Vysoký jalovec, tedy píseň, kterou hráči ostatních mužstev slyší opravdu velmi neradi. A jaké měli návštěvníci pocity? „Když jsem tam vlezl, opravdu mě zamrazilo. Hledal jsem způsob, jak se nadechnout. Později jsem se dotýkal zmrzlých vlasů a zkoušel jsem zavírat oči. Po uplynutí určené doby jsem zjistil, že bych vydržel i déle. Následný spinning mi dokonale prohřál celé tělo,“ sdělil Jan Ptáček, zvaný Ptakulin.

„K návštěvě jsem se jako odpůrkyně zimy musela nechat přemlouvat. Nevěřila jsem, že bych to se svými padesáti kily mohla přežít. Hned po vstupu do kabinky mi naběhla husí kůže. Po chvíli jsem měla vlasy a řasy pokryté jinovatkou. Počítala jsem každou vteřinu a toužebně jsem očekávala pípnutí, po kterém se otevřely dveře. Na kole jsem potom rychle rozmrzla a tělo mi zalil blažený pocit tepla,“ rozvyprávěla se Radka Nedělská. Ta v den návštěvy Polária slavila dvacáté narozeniny. O předání dortu a kytičky se postaral sám Jiří Šlégr.

MONIKA GORDÍKOVÁ, RADKA NEDĚLSKÁ