Jak hodnotíte dvojzápas evropského poháru s Italkami z týmu Cassano Magnago?

Oba dva zápasy nehodnotím dobře, a to i přes to, že jsme je vyhráli velkým rozdílem. Pochopitelně s postupem do 3. kola poháru jsme spokojeni, ale jestli máme v dalším kolem postoupit přes Sinaru, musíme se zlepšit. V zápasech jsme měly hodně technických chyb, nešla nám střelba a v obraně jsme byly málo důsledné. Zbytečně jsme se ve hře přizpůsobily soupeři.

Jste nejlepší střelkyní Mostu a v reprezentaci jste se také rozstřílela. Čemu přičítáte střeleckou potenci? Změnily se tréninky či individuální příprava?

Sama nevím, čím to je. Někdy to do brány padá samo a jindy to dře. Tréninkový proces je stejný, neměnil se i přes to, že máme více ranních tréninků. Na hřišti teď dostávám více prostoru, za což jsem ráda. Během doby, kdy byla Hanka Martinková zraněná, jsem měla příležitost se víc rozehrát.

Naplňuje angažmá v Mostě očekávání, se kterými jste na Sever Čech přicházela?

Klub v Mostě je na velmi dobré úrovni a splnil vše, na čem jsme se dohodli. Je zde velmi krásná hala a skvělí fanoušci, kteří dělají perfektní atmosféru, která nás žene v zápasech dopředu. Velmi si vážím péče klubu o hráčky. Máme zde výborné maséry a fyzioterapeuty, kteří svou práci dělají opravdu dobře, což jinde není vždy zcela běžné.

Plánujete si zahrát v zahraničí? Jaké krajiny vás lákají?

Hrát v zahraničí je pro mě lákavé a musím přiznat, že by pro mě nebylo ani těžké angažmá v zahraničí získat. Ale je třeba si ujasnit priority, což u mě znamená skloubit osobní život, školu v současné době ještě studuji právo ve 2. ročníku magisterského studia na Univerzitě Komenského v Bratislavě, a následně po studiu práci koncipienta. Tohle všechno lze spíše spojit tady než v zahraničí. Ale je to jen o těch osobních prioritách. Pokud bych už do zahraničí odcházela, s největší pravděpodobností by to bylo s přítelem, který nyní hraje hokej za chomutovské Piráty, čímž bych mohla rovnou vyloučit angažmá třeba v Maďarsku. Rusko mě zase neláká, takže pro mě zbývá Francie, Německo a Skandinávie.

Jak zvládáte odloučení od rodiny, která je na Slovensku?

Rodinu mám v Šuranech, což je kousek od Nitry. Pochopitelně mi tady v Mostě chybí, ale musím přiznat, že jsem to čekala horší. Zkraje jsem si chvíli zvykala na odloučení, ale teď už tady mám přítele. A za rodinu se vracím, kdy mi to čas dovolí.

Josef F. Houžvička, vev