"Nedokázali jsme svým soupeřům vnutit náš styl hry,“ ohlíží se manažer házenkářského Baníku Rudolf Jung.

V Lize mistrů to od vás ostuda rozhodně nebyla, vybojovali jste tam tři body. V poháru EHF žádný, i když hráčky říkaly, že tito soupeři (Thüringer, Debrecín a Kastamonu) jsou možná i těžší než ty v Lize mistrů. Čím to bylo, že jste nebodovali?
Nedařilo se nám vnutit soupeři náš styl hry. To znamená rychlé přechody do útoku, hrát na spoustu gólů. To, co se nám dařilo ze začátku sezony, to se nám zkrátka už nedařilo.

Nebylo to i tím, že vás už měli soupeři přečtené?
Nám se nepodařilo udělat ještě další krok, což jsme věděli, že budeme muset udělat, to znamená ještě více zrychlit hru, hrát na strašně moc gólů dopředu i dozadu, klidně hodně vysunuté obrany. Tohle se nám bohužel nepodařilo, což by byl ještě krok dál.

Není nakonec ten level, kam se chcete dostat, pro tento tým ještě moc vysoko? Není potřeba menších krůčků?
Já si myslím, že tým ukázal, že na to má. Ale jak jsem řekl, ještě jeden krok se nám nepodařilo udělat. Uvidíme až získáme více zkušeností a zda se nám je podaří zúročit v další sezoně. Já bych za to byl moc rád.

Současný tým máte hodně mladý.
Jasně, ale my dlouhodobě máme problémy, že vychováváme nadějné hráčky, ale nedokážeme jim nabídnout takové smlouvy, aby u nás zůstávaly. To je bohužel zkrátka realita.

Co s tím, jak tomu zamezit?
Vyměnit manažera (smích). Nedokáže sehnat adekvátní prostředky, protože hrajeme s desetinovým rozpočtem než ostatní TOP týmy v Evropě (úsměv).

Je to i užším kádrem? Trenér říkal, že aby se mohlo myslet na postup, tak by se asi hodilo mít větší lavičku.
To určitě, ale my děláme strašně moc muziky, za strašně málo peněz. Takže je to až zázrak, že jsme byli v Lize mistrů, uhráli tam body. Ano, samozřejmě, že každý z nás by si uměl představit silnější tým, ale bohužel…

Rozumím, ale určitě byste chtěl jednou svůj tým vidět postoupit mezi nejlepších třeba osm celků v Evropě.
Podle mě teď holky naráží na svoje hlavy, protože kdyby tým hrál opravdu rychlou házenou, rychle zakončoval, tlačil se dopředu, tak by tu šanci měl. Jinak ne. My nemůžeme hrát do postavené obrany, protože týmy soupeřů jsou v tomhle silnější než my. Musíme zkrátka hrát jinou házenou, když chceme uspět. Ze začátku sezony se nám to dařilo, ale ten další krok už jsme nedokázali udělat.

Jako manažer ale v Mostě zůstanete, že? Co dál, budete se snažit ještě více naplnit rozpočet, i když je pochopitelné, že v tomto regionu je to složité?
Ano, není to jednoduché. My jsme Baník Most a tím je řečeno všechno. Snažím se vysvětlovat naším partnerům, kam jsme se dostali, s jakými prostředky to hrajeme a uvidím, jak budu úspěšný.

Co s mladými reprezentantkami a talenty? Zase se může po dobré sezoně objevit někdo, kdo vám je bude chtít přetáhnout.
To určitě, ale jak už bylo řečeno, nedokážeme jim nabídnout takové podmínky, aby tady dlouhodobě zůstali. Ty holky, co byly nejzajímavější tady stále jsou, chválabohu. Ale je fakt, že vždy budou přicházet týmy z české i slovenské soutěže, kam nám holky budou odcházet. Jsou to týmy, které na jednu nebo dvě hráčky ušetří a my zkrátka nedokážeme ani to nějaké minimum jim v tuto chvíli nabídnout. Uvidíme, jak to bude dál. Máme jednání se sponzory, s hlavními partnery klubu a uvidím, co se mi podaří dojednat.

Podobný případ asi bude i Sára Kovářová, že? Která tady mohla být, ale nakonec to dopadlo jinak.
Mohla být tady, ale dostala nabídku, která ji ohromila. Měla ale ještě platný kontrakt v Mostě. Chtěla si vyvzdorovat odchod. To se jí nepovedlo. Samozřejmě, že kdyby měla podmínky jako mají například hráčky tureckého Kastamonu, se kterým jsme hráli v EHF Cupu, tak by určitě neodcházela.

Na druhou stranu jste poloprofesionální tým, plno holek studuje. Mají náročný program v soutěžích. To se mohlo také promítnout, ne?
Podle mě se studium a vrcholový sport dohromady dělat dají. To je příklad drtivé většiny našeho týmu. V tuto chvilku pracuje mimo klubu, to znamená, že trénuje děti, jenom jedna hráčka a ještě brankářka. Ale je to náročné, samozřejmě. Ovšem pro všechny týmy, které hrají tuto soutěž. Na druhou stranu je i frustrující, že když se dostaneme do této fáze sezony, tak nám lehne půlka týmu na respirační nemoci. Stalo se nám to již podruhé, uvidíme, zda to přijde znovu. S tím nejsme schopní nic udělat.

Co v příští sezoně. Letos to byla Liga mistrů, pak pohár EHF. Chcete se v příští sezoně zase o nejvyšší evropskou soutěž pokusit?
Můžeme se dostat do Ligy mistrů. Co vím, tak EHF (European handball federation) je s námi v Lize mistrů spokojený, že jsme nabídli perfektní prostředí v chomutovské hale (pozn. Mostecká hala pro kapacitu nevyhovovala), ale možná budou v EHF Cupu skupiny už od začátku, takže budeme přemýšlet, kam se přihlásit. Zase to bude ekonomicky hodně náročné sehnat peníze na evropské poháry. Pro příklad jedno kolo v Lize mistrů, tedy doma a venku, nás vyšlo na milion korun, v EHF Cupu je to půl milionu. Jestli se nepletu a teď z hlavy to úplně nevím, tak ty letošní náklady na Ligu mistrů byly kolem 2,3 až 2,4 milionu korun. To je částka už po odečtení vstupného, pomohl nám Český svaz házené, který pro nás zabezpečil modrou palubovku, led světla a sítě, které jsme museli mít. Hráli jsme to samozřejmě za podpory našich velkých partnerů Vršanské uhelné a města Mostu a Ústeckého kraje, kteří nám přispěli.

Rudolf Jung a DHK Baník Most
• Už deset let působí mostecké házenkářky mezi česko-slovenskou elitou, kam postupily z baráže v roce 2010, kdy vyřadily Jindřichův Hradec.
• Rudolf Jung je první manažer ženského házenkářského týmu, kterému se podařilo postoupit do Ligy mistrů. Před ním to žádný český celek nedokázal.
• Mostečanky ve skupině narazily na špičkový světový tým maďarského Györu, na švédský Sävehof a slovinský Krim Mercator.
• Už v roce 2013 Jung s házenkářským Mostem vybojoval zlaté medaile v evropském Challenge Cupu.
• Jeho svěřenkyně mají sedm českých titulů, pět pohárových zlatých medailí. Letos už vybojovaly interligový titul.