Nedávno Tobias Student zazářil na dětské olympiádě v Olomouci, odkud si přivezl pět zlatých medailí. A přitom stačilo málo a byl z něj hokejista.

„Začínal jsem jako hokejista, ale to mě přestalo bavit, protože bylo léto a my jsme netrénovali. Řekl jsem to rodičům a ségra, která taky plave, tak mě k plavání zatáhla. Měl jsem výhodu, že jsem uměl plavat od tří let. Nejdříve jsem v Mostě tréninky strašně flákal – dělal jsem, že je mi špatně, ulejval se. Tak jsem zase přestoupil na hokej a pak zpět na plavání. Tehdy už mě to chytlo, začal jsem se zlepšovat a byla to bomba a drží se mě to dodnes,“ vypráví jedenáctiletý specialista na kraula a motýlka o době před šesti lety, kdy pevné skupenství vody vyměnil za kapalné.

Dnes už funguje v režimu, který si hodně dětí neumí představit, nebo možná ani nechce – tréninky pětkrát týdně, do bazénu skáče i ráno před školou, denně se jeho porce v bazénu vyšplhá třeba i na šest kilometrů. Pekelná dřina! Vodu nevypustil ani v nepříjemné covidové době. „V době covidu jsme nikam sice pořádně nemohli, ale taťky kamarád má bazén s protiproudem a jezdili jsme tam plavat každý den. Trénoval jsem i v našem rodinném bazénu přivázaný na gumě,“ vysvětluje mladík, který své medaile už ani nedokáže spočítat.

close Diplomy a poháry z plaveckých závodů Tobiase Studenta. info Zdroj: Deník/Václav Veverka zoom_in Diplomy a poháry z plaveckých závodů Tobiase Studenta.

TÁTA JAKO TRENÉR

Tobiasův tatínek Martin vytvořil synovi špičkové zázemí, sám se roky věnoval triatlonu a k vodě má tak blízko. Sám už ví, že to Tobias jednou může dotáhnout daleko a tak si udělal zkoušky na plaveckého trenéra a juniora obrovsky podporuje. „Musím říct, že triatlon mu hodně pomohl, tam se také plave a je celkem zkušený, když si vezmu, že nikdy nebyl trenérem plavání a je vlastně nováček. Jestli je na mě tvrdý jako táta trenér? Jak kdy,“ chechtá se Tobias, který vyzdvihuje v rámci své kariéry letošní rok. „Nejlepší rok. Olympiáda dětí a mládeže byla super. Začínají mi rekordy dvanáctiletých, takže mám motivaci překonávat a dostanu pak od táty vždy nějakou odměnu,“ vysvětluje. „Odměnou jsou mi pak třeba nové boty, protože ty mám rád, nebo vyrazíme někam, kde jsem ještě nebyl. Rád taky chodím na střelnici,“ vypočítává oblíbené motivační prémie plavec, který v Chomutově našel skvělé zázemí klubu vychovávajícího olympioniky jako je Simona Kubová, nebo český reprezentant Tomáš Franta.

DĚDA MU VĚŘIL

Jednou by se chtěl vedle nich zařadit i Tobias Student. Olympiáda je magická meta. „Ale to je ještě strašně daleko. I můj děda, který nedávno zemřel, tak mi řekl, ať si jednou tu olympiádu vyplavu, že mi věří. Na dětské olympiádě, která byla nedávno v Olomouci, jsem si na něj vzpomněl a zaplaval tam neskutečný časy. Měl jsem tam osobák na padesátce a to už není jen tak. I děda mi tak pomáhá, i když tu už není,“ poukazuje školák, který nebývá před závody nervózní. Dokonce to bere jako show. „Netrpím na nervozitu vůbec. Teď na té olympiádě jsem si před startem ještě zatancoval. Byl jsem naprosto bez stresu. Možná lehká nervozita byla na padesátce kraula, protože tam mám silného soupeře, ale jinak nervozitou netrpím. Čím to je? Netuším, tohle vysvětlit nedokážu,“ krčí rameny blonďák, kterého pohyb provází i ve volném čase, protože je milovníkem fotbalu a basketbalu.