Poslední dobou je v jednom kole. Před pár dny hájila barvy České republiky na Islandu, o víkendu už opět oblékne klubový dres Mostu a bude bojovat o interligové body. „Je to velký zápřah, bolí mě celé tělo, ale snad se nějak srovnám a bude to dobré,“ říká v rozhovoru pro Deník házenkářka Hana Martinková, která absolvovala s národním týmem v rámci přípravy na evropskou kvalifikaci dva zápasy na Islandu. „Trošku jsem litovala, že nemám volno, chtěla jsem si odpočinout od balonu, zamakat na fyzičce a těšit se pak na hru. Byla jsem ale pozvaná na Island, za což jsem ráda. Tam se jen tak nepodívám a nějaké zkušenosti jsem také nasbírala.“

Island, který se chystá na MS, má velmi kvalitní kádr a byl nad vaše síly. Bylo těžké proti němu hrát?
Hráčky Islandu byly před mistrovstvím vyhecované a na své půdě chtěly předvést nejlepší výkon. Dvakrát jsme jim podlehly, což mě mrzí. Když jsme s nimi hrály v Polsku, porazily jsme je, a tak jsem si myslela, že to bude jednodušší. Bohužel se tak nestalo.

Nedávno jste nastoupila v kvalifikaci ME proti Švédsku, které také patří mezi světovou elitu. Jsou to pro vás cenné zkušenosti?
Určitě. Jsem ráda, že se dostanu na hřiště proti takovému týmu. Všechny Švédky hrají evropské poháry a mistrovství světa. Když nás porazily, trenér Bašný hodnocení ukončil slovy, že až porazíme druhého v Evropě, tak budeme první (úsměv). To ještě musíme hodně zamakat, abychom se mohly srovnávat s takovým týmem.

V kvalifikaci máte bilanci jedné výhry (Rakousko) a jedné porážky (Švédsko). Jak to vidíte s šancemi na postup na Euro?
Ještě je to daleko, všechno je otevřené. Zatím jsme vůbec nehrály se Slovinskem. Švédky mají dobře našlápnuto, ale bylo by hezké postoupit z druhého místa. Věřím, že se nám to podaří a konečně se dostaneme na velký turnaj. Moc ráda bych se tam poprvé v kariéře podívala.

V loňské sezoně jste si v reprezentaci vydobyla pevnou pozici. Platí to pořád?
V této sezoně mě reprezentační trenér pozval na každý sraz, tak doufám, že ho nezklamu. Budu se snažit makat dál, abych ho přesvědčila, že do týmu patřím. Chtěla bych se podílet na postupu na Evropu a pak si tam zahrát. Bude to těžké, hráček je hodně a výkonnost kolísá. I kdybych byla patnáctá nebo šestnáctá hráčka, která se nedostane na hřiště, tak budu ráda, že můžu jet na šampionát.

Pojďme ke klubovým povinnostem. Mostu se příliš nedaří. Po sérii porážek je až na osmém místě a vypadl i z Českého poháru. Co je příčinou?
Na začátku jsme měly poměrně lehké soupeře, ale bohužel jsme je neporazily. Nevím, nějak se týmu celkově nedařilo. Teď nás čekají těžší soupeři, tak třeba se nám proti nim bude hrát lépe. Snad nějakého favorita porazíme. Potřebujeme body, abychom hrály o play off. Bude to těžké.

Třeba se vám to podaří překvapit hned v sobotu, kdy vás čeká zápas na palubovce vedoucí Šaľy…
Tam mají velkou podporu od fanoušků. Jsou to běhavé holky a bude to hodně těžký zápas. Se Šaľou se nám nikdy dobře nehrálo. Dáme do toho všechno, doufám, že se na to dobře připravíme. Snad to půjde. Alespoň abychom tam předvedly kvalitní výkon. To by mohlo stačit.

Nechybí týmu i vaše góly? Loni jste byla nejlepší střelkyní Mostu no a teď máte na kontě jen 39 branek…
Samozřejmě mě to mrzí, že holkám nepomáhám těmi svými góly, je to znát. Když se ale někomu nedaří, tak jsou v týmu další a doufám, že to holky zvládnou. Já se budu snažit zapojit a přidat svých pár gólů. Hrozně mě to mrzí, ale teď se mi prostě nedaří.

V únoru vás čeká premiéra v Challenge Cupu. Už se na to těšíte?
To bude pro náš tým velká zkušenost. Doufám, že předvedeme dobrý výkon a v Bělorusku vyhrajeme.