Jak se jarní nástup koronavirové krize a s ní souvisejících omezení dotkl právě vaší sportovní disciplíny?

Na začátku je nutné vysvětlil princip fungování takové stáje, jako je ta naše. Nejdřív je nutné investovat, disponovat motokárami, formulemi a upravenými cestovními vozy. Ty pak pro jednotlivé podniky užívají jezdci, včetně poskytování údržby, oprav, úhrady provozních nákladů i odborného poradenství. Z toho se pak postupně umořují prvotní investice, které mohou činit až stovky tisíc korun. Není tedy nutné tajit, že jakýkoli výpadek kvůli zrušeným závodům je citelně poznat.

Motorsport je evidentně individuální a nikoli kolektivní disciplínou. Závody by se snad daly jezdit bez diváků. Koncentrace lidí v zázemí týmu přeci není veliká.

To rozhodně není. Jezdec, jeho doprovod, pár mechaniků. Jezdec sám je například chráněn nehořlavou kuklou, maskou, která se nosí pod helmou. Z logiky věci by hrozba nákazou měla být minimální. Jenomže týmy o ničem nerozhodují. Promotéři jednotlivých podniků rozhodují o úpravě kalendářů na základě nařízení ze strany centrálních orgánů. A tak nás teď po třech odjetých závodních víkendech motokár opět brutálně zasáhlo zrušení podniku v Chebu, který se měl konat koncem září. Nařídila to krajská hygiena v Karlových Varech. To zrušení bylo oficiálně oznámeno skutečně na poslední chvíli, ve čtvrtek v poledne před dotyčným víkendem.

Co tým trápí nejvíc, kromě finančního propadu?

Nefňukáme, zatím jsme to zvládli i bez minimální podpory. Věci se mění ze dne na den, panuje naprostá nejistota. To je asi ten hlavní problém. Když se situace trochu uvolnila, absolvovali jsme několik podniků s formulí i v zahraničí. Například při příjezdu do Itálie na hranicích jen měřili teplotu a závody na Imole jsme absolvovali bez problémů. Samozřejmě pociťujeme problém i v tom, že máme také spolupráci se zahraničními sportovci a mnozí z nich k nám dodnes nemohou přijet. A když se vrátím k tomu dopadu, z plánovaných 22 podniků jsme odjeli 5. Asi i laik pochopí, že to je zlé.

Co by vás mělo čekat ještě do konce sezóny?

Mluvím o té všudypřítomné nejistotě. Po zrušeném Chebu by se v říjnu měl jet ještě motokárový podnik v Třinci. V plánu jsou ještě i prestižní podniky v zahraničí. Ale copak někdo ví, co bude zítra? Nejsem epidemiolog, ale situaci sleduji a mediální šíření paniky mi přijde přehnané, pokud si porovnáme data z jara a ze současnosti. Zveřejňovaná čísla například vůbec nejsou vztažena k počtu obyvatel. Dnešní nárůsty nakažených jsou podle všeho dány tím, že se prostě začalo mnohem více a skutečně masivně testovat. Pak ta čísla letí nahoru. Je mi jasné, že se to dotýká úplně všech. Nejenom sportovců, ale i lidí z kultury, obchodu, služeb a dalších odvětví. A asi všechny trápí právě ta nejistota, kdy nikdo nic neví určitě, nikdo není schopen poradit. Ale znovu opakuji, že to zatím zvládáme a nesmírně se těšíme, až zase budeme moci reprezentovat město Most na okruzích v republice i v Evropě.

Dušan Matouš