Dominiko, nakonec se Zalau porážka. Co rozhodlo?

Začaly jsme dobře ve druhé polovině, odskočily jsme tam, ale pak Rumunky přepnuly a prostě tahaly to dopředu a my nebyly schopné na to reagovat. To asi rozhodlo zápas, protože tahaly druhou vlnu a my čekaly na šestce a to prostě nejde.

Navíc vám chyběly zkušené hráčky jako Jeřábková, Szarková a Borovská…

Byla to škoda, že holky nemohly nastoupit. Na druhou stranu i tak jsme s Rumunkami hrály vyrovnaně. Kdybychom tam udělaly o pár chyb méně, tak jsme teď třeba mohly ten bod mít. Takže si myslím, že i bez toho, že jsme neměly tři zkušené hráčky, tak se zápas dal uhrát lépe.

Po třech zápasech máte jeden bod, postup se tak pro vás zamotává. Asi byste teď museli všechno vyhrát.

Teď už bychom asi musely všechno vyhrát, teď přesně nevím, jak tabulka vypadá. My prostě půjdeme do každého zápasu na sto procent a uvidíme, třeba se to štěstí na nás ještě usměje. Ve skupině je to zamotané, každý může porazit každého. Stát se může cokoliv.

Vy jste mostecká pamětnice, pamatujete Challenge Cup a teď hrajete pohár EHF. Je to velký rozdíl?

Určitě, v poháru EHF, který je výše jak Challenge Cup, jsou vyspělejší a silnější kluby a také rychlejší. S porovnání s Challenge Cupem teď hrajeme s kluby, které jsou na vyšší úrovni.

Jak je pro vás jako brankářku náročný tento program, kdy hrajete hodně zápasů a do toho i dlouhé cesty.

Horší to určitě bude pro hráčky v poli. My brankářky se docela točíme, jsme tady čtyři (Müllnerová, Bezpalcová, Opátová a Novotná), takže vždycky v poháru může chytat jedna a v lize zase jiná. V tomhle problém není, jak říkám, pro holky v poli to bude určitě těžší, tam si hodně zaběhají. Je to ale náročné psychicky, protože probíráme hodně videí, musíme přemýšlet, studovat střelbu.

No a jak si pohárovou jízdu jinak užíváte?

Je to skvělá zkušenost, každý zápas člověka posune zase dál. Je to sen zahrát si skupinovou fázi poháru EHF. Musíme se z toho těšit a do dalšího zápasu jít na sto procent a třeba už konečně vyhrajeme.