„Jsem na holky tvrdý,“ přiznává. Jenže jeho disciplína, tréninky a píle nesou ovoce. Pot a dřina. Maršík dokáže během pár měsíců outsidery přetočit do role neporazitelných. Tam, kde ještě nedávno jeho svěřenkyním tekly téměř slzy, tam teď soupeři skřípou zuby.

Mladé mostecké hráčky přivedl ke mnoha trofejím a bylo jedno jestli proti nim stojí soupeř ze zahraničí, nebo tuzemská špička. Když neměl „materiál“ dokázal i z hráčky z pole udělat brankářku, která se pak smála při společné fotografii na stupních vítězů. Eliška Řádová by mohla vyprávět, když si vzpomene na bronz z největšího mezinárodního halového turnaje mládeže Prague Handball Cup 2018. Pod náročným trenérem dokázala čelit konkurenci 102 týmů, aby na konci kousala do cenné medaile.

NEBE A DUDY

„Naše děvčata ve třech týdnech a třech různých soutěžích odehrála celkem 14 zápasů v kuse bez porážky. A věřte, že to nebyla jen jednoduchá klání,“ vypráví Maršík po víkendové mezinárodní německo – české soutěži Elbe – Labe Lize v kategorii starších žaček. Tahle soutěž začala na podzim loňského roku. Mostečanky tam v prvním turnaji byly jako figuríny na výstavě. Otloukánci. „Dostávali jsme příděly,“ vzpomene Jiří Maršík na konfrontaci s německou házenou, kde mají lepkavý míč zapsaný snad v DNA. V tomhle víkendu se turnaj, podporovaný Evropskou unií, hrál v Mostě. Za pár měsíců práce si na starší žačky domácího Baníku už soupeři nepřišli: Most – Ústí 13:8, Most – Zwickau 12:9, Most – Rodertal 21:7, Most – Lázně Kynžvart 18:5, Most – Meissen 14:7. Takhle se brousí sportovní diamanty!

„Pokud dobře počítám tak od loňského září uběhlo přesně sedm měsíců. A právě v té době jsme se s těmito soupeři na turnaji v Meissenu potkali poprvé. A pokud bychom porovnali herní projev tehdy a dnes, tak věřte, že je to jak nebe a dudy. Tam jsme to byly my, kdo si prakticky ani neškrtl, a dnes jsme pro ostatní myslím více, jak respektovaným soupeřem. Všechno je to jen o dřině, kterou musí naše hráčky podstoupit v trénincích, kdy jsem já velice často pro ně nenáviděnou osobou,“ poukazuje úspěšný trenér. Natolik úspěšný, že změnil vlastní život.

CHYTIL LASO Z KYNŽVARTU

Jiří Maršík je tak „viditelný“, že si jeho počínání všimli i v Lázních Kynžvart, kde je házená na vzestupu a už nějakou dobu mostecký klub spolupracuje i s tím místním. Maršík koncem června do Kynžvartu odchází. „Je to nabídka, kterou jsem přijal. Stěhuji se za novým životem,“ říká kouč, jehož metody teď ochutnají i mladé talenty v Karlovarském kraji.