Mostečané chtějí na jaře stvrdit skvělou formu postupem do druhé ligy.


„Kluci postoupit chtějí a místní diváci by si to zasloužili,“ říká předseda HK Baník Most Josef Řepík, který působí v Mostě rok a půl.


Jak dlouho se pohybujete v házené?
V házené se pohybuji zhruba dvacet let. Co se týká funkcionářské cesty začínal jsem jako trenér druholigového dorostu v Chomutově, pak jsem působil i u chomutovských žen, ty ale zanikly. Dělal jsem také asistenta trenéra dorostu v Chomutově a u mužů. U chlapů se nám povedlo postoupit do druhé ligy a vzápětí na to do první. Byl jsem jeden z nejmladších funkcionářů, který měl docela úspěch. Hodili mě do vody a já začal plavat. S Chomutovem jsem se pak rozešel kvůli špatné práci s mládeží. Soustředili se jen a jen na ligu. Já tvrdím, že každý oddíl by měl mít mládežnickou základnu.


Kde jste sbíral zkušenosti?
Než jsem přišel do Mostu, tak jsem hlavně sbíral zkušenosti. Živím se jako masér – terapeut. Házenou ovšem miluju a žiju pro ní. Největší zkušenosti, když se ohlédnu zpět, tak jsem bezpochyby získal v Praze u pánů Beneše, Lišky a reprezentačního kouče Habra. Důležité jsou pro mě i rady ostatních, které vždy vítám. Tady v Mostě mám to štěstí, že hráči, kteří tu hráli extraligu, tady stále jsou a někteří z nich přišli pomoci a je na nich vidět, že mají házenou pořád rádi. Mám nesmírné štěstí, že můj kamarád Jiří Tancoš, který hraje v Německu a má nemalé zkušenosti s mezinárodní házenou. S ním můžu vést hodinové dialogy o házené, to jsou rady k nezaplacení. Osobně věřím, že by se mostecká házená do budoucna mohla opět dostat k lepším dnům do vyšší soutěže.


Máte kontakty a říkal jste, že byste klidně do Mostu přivedl pro diváky nároďák.

Jsem schopen přivést do Mostu pro diváky národní mužstvo, ale současný stav naší sportovní haly by to asi nedovolil. V klubu se hrozně těšíme až bude po rekonstrukci, pak by tady nároďák klidně mohl hrát. Hlavně je třeba zrekonstruovat v hale podlahu, to si přejí i jiné kluby. Národní tým jsem dokázal přivést i do Chomutova a povedlo se to.


A co místní fandové?
Nezapomněli na házenou. Je to také věc médií a televize DAKR a mostecký Deník pomohly naší házenou zviditelnit. Měl jsem řadu telefonátů, kdy příznivci chtěli rozpisy našich zápasů. Už kvůli nim nevybíráme vstupné a jak už jsem jednou řekl s postupem do druhé ligy to myslíme vážně. Máme spoustu mladých hráčů v klubech ve vyšších soutěžích. Pokud se postup podaří, tak věřím, že by se kluci vrátili a pomohli nám. Máme i hráče v zahraničí ve třetí nebo čtvrté bundeslize. Když si rýpnu i Jirka Tancoš by mohl zakončit kariéru u nás v Mostě (směje se). Pořád je to hlava zkušená, bylo by to fajn.


Dbáte na mládežnickou základnu, spolupracujete i s jinými subjekty jako například školami.

Mám nevýhodu v tom, že nejsem z Mostu. Neznám tady tolik vlivných lidí. Přesto se mi povedlo oslovit 15. ZŠ a tam vyučujeme první a druhé třídy gymnastiku, atletiku a vlastně všeobecnou přípravu. Vše děláme formou her. Spolupráce s 15. ZŠ je na vynikající úrovni a doufáme, že vydrží co nejdéle. Také se povedl nábor dětí, máme kole třicet minižáčků. Tady smekám před prací trenérů Karla Kubala, Soni Špringlové, Josefa Kubala mladšího a nových trenérů, v současné době hrajících dorostenců, Kameníka a Toboly, které jsme jako mladé získali k udělání trenérské licence a myslím si, že mají dětem co ukázat. Věřím, že se podaří v budoucnu připojit i bývalé zkušené hráče. Takové lidi potřebujeme.


Říkáte, že tady máte v klubu i skvělé zákulisí.
Samozřejmě. Paní Eva Kubalová, účetní Hana Lorencová, Míra Pokorný a Jarda Lorenz. Každý má svou práci a ví jak ji dělat. Bez nich by to nešlo, je to tým. Mají zkušenosti, pohybují se zde dlouhá léta, zažili extraligu, menší slávu, obrovskou slávu i pád. Jim patří velký dík. Stejně tak i Baníku Most třeba panu Hertlovi, Kozlovi. S panem Holovčákem je také super spolupráce. Od tělovýchovné jednoty nemůžeme očekávat velké množství peněz, věřím ve sponzory, ti jsou potřeba v každém sportu. Díky zaslouží i vedení města a nechci na nikoho zapomenout takže všem, kteří chtějí pomoci házené. Můj sen je do mostecké házené vrátit slávu a udělám pro to maximum. Zdejší lidé si to zaslouží. Je to běh na dlouhou trať a já bych ho nechtěl prohrát.
On-line rozhovor se šéfredaktorkou Nymburského …