„Nikdy mne netáhl takový ten historický šerm. Všechno to pocházelo z toho, že jsem někde zahlédl mistrovství světa na Eurosportu, byly tam záběry z finále a mně se to hrozně líbilo jako malému šestiletému klukovi. Rodičům jsem řekl, že tenhle sport bych chtěl dělat. Naši to brali s rezervou, že jsem někde něco viděl. Jenže mne to nepřecházelo a tak rodiče začali hledat a v té době byl nejbližší oddíl v Litoměřicích. V Teplicích se znovuzrodil až později, stejně tak v Ústí. Začal jsem tedy šermovat v Litoměřicích a zůstal jsem tam až dodnes. Závodím za Litoměřice, ale společně s klukama máme reprezentační tréninky v Praze,“ vypráví dvaatřicetiletý Michal Čupr, který vybojoval třetí místo s parťáky Martinem Rubešem, Jiřím Beranem a Jakubem Jurkou v soutěži družstev. Do té šel jako náhradník. Nastoupil do osmého souboje a olympijskému publiku se představil vůbec poprvé. Luidgimu Mideltonovi, úřadujícímu mistrovi Evropy, sice uštědřil čtyři zásahy, sám jich ale inkasoval šest a do posledního klání tak Češi s favorizovanými Francouzi vstupovali se ztrátou 31:35. V tu chvíli ale opět zafungovalo kouzlo fantasticky bojujícího Jakuba Jurky, který v závěrečném boji zcela deklasoval Yannicka Borela 12:6 a spolu se svými kolegy tak mohl po celkovém skóre 43:41 slavit bronzové medaile.

close Bronzoví šermíři slaví s fanoušky na Olympijském festivalu v Mostě. info Zdroj: Deník/Václav Veverka zoom_in Bronzoví šermíři slaví s fanoušky na Olympijském festivalu v Mostě.

„Snem bylo dostat se minimálně na olympiádu, protože je tam kvalifikace hrozně těžká. Člověk o tom od malička snil a ta medaile by tam byla nádhernou tečkou za tím vším. A ono to vyšlo,“ usmíval se Čupr. Co ho ale pořádně dostalo? Atmosféra v hale, kde šermíři bojovali.

„Ta hala je opravdu velkolepá. Myslím si, že jsem v životě v takhle velké hale s diváky neměl šanci šermovat. Když se tam konají světové poháry, tak osmi tisícům diváků se to nepřibližuje. Bylo to ohromné, říkal jsem si, že hlavně se nesmím z toho poto,“ chechtal se Michal Čupr, v současných dnech jeden z národních hrdinů.

„Je to zatím super, já jsem většinou trošku nervózní před kamerami, nejsem moc ten, co by rád vystupoval před médii, ale tím, jak vidím, že si to i kluci užívají, tak mne to strhne a dokážu si to užívat s nimi, i když mne to znervózňuje,“ vypráví blonďatý sportovec, který se v Teplicích na rehabilitacích živí jako fyzioterapeut. „Opravuju sám sebe,“ vypálí okamžitě ke svém zaměstnání. Bronz ho těší, věří, že zvedne zájem o šerm, tedy o sport, který není úplně v popředí zájmu.

„Věřím, že to pomůže ke zvýšení základny a podpoře šermu, kterou jako závodníci potřebujeme, i když jí máme skvělou. Potřebujeme ovšem, aby nám rostly i nové talenty. Doufáme, že bude plno nových dětí, které to bude bavit. Začít se dá v každém věku, začíná plno lidí jako veteráni, senioři, děti. Mládežnická základna je ovšem důležitá, aby noví talenti mohli navazovat na takovéhle úspěchy,“ popisuje Čupr.

„V Litoměřicích jsem místopředseda oddílu, věřím a doufáme v to, že tam nějaký nával bude. Litoměřice samozřejmě nejsou tak velké město jako Praha, tam si myslím, že návaly rozhodně budou. Zájem ale budeme očekávat taky, i když asi nebude tak rapidní. Přijít si to mohou lidé i vyzkoušet a pak bude záležet na nich, zda je to chytne nebo nechytne. Třeba z toho pak budou mít lásku na celý život jako to máme my čtyři z bronzového týmu.“