Depeše odkryla vědcům vážné obavy nejmocnějšího muže renesanční Evropy. Panovník v ní řešil závažný náboženský a strategický konflikt i plánovaný atentát.

Marie Antoinetta v roce 1790. Portrét maloval Alexander Kucharsky.
Tajemství dopisů Marie Antoinetty odhaleno. Vědci ví, jaká slova cenzor zničil

Třístránkový dopis - na některých místech psaný běžným písmem a jinde v záhadné šifře - odhalil královská tajemství 16. století. A to včetně informace, že italský vojevůdce, bojující na straně francouzského krále Františka I., Piero Strozzi chystal jeho smrt.

Po téměř pět století ležel pozapomenutý dopis v Bibliothèque Stanislas ve městě Nancy. Francouzská kryptoložka Cecile Pierrotová podle BBC zaslechla zvěst o tomto tajemném historickém dokumentu na jedné vědecké večeři a začala po něm ve sklepních prostorách knihovny pátrat.

Karel V. vládl rozsáhlému evropskému území, které zahrnovalo Španělsko, jižní Itálii, Nizozemsko, rozsáhlé oblasti střední Evropy a velkou část nedávno objevené Ameriky.

Dopis, který podle serveru Business Insider císař poslal svému velvyslanci na francouzském královském dvoře, byl napsán na pozadí horečnatých kontinentálních válek a náboženských konfliktů mezi katolíky a protestanty, což znamenalo, že bylo nutné umět komunikovat tajně a neprozradit žádné cenné informace zvědavým očím.

Až dosud zůstával obsah dopisu záhadou, neboť se skládal z přibližně 120 neznámých symbolů.

Marie Stuartovna v letech, kdy byla vězněná Alžbětou I. v Anglii. V zajetí prožila osmnáct let.
Tajemství posledního dopisu Marie Stuartovny: Před smrtí plakala, psaní uzamkla

Pierrotová dala všem symbolům jméno a načetla provizorní abecedu do programovacího jazyka Python, tajemný jazyk se jí ale rozluštit nepodařilo. Vědkyně to ale jen tak nevzdala. 

Společně se svým týmem, jehož členy byli francouzští kryptografové Pierrick Gaudry a Paul Zimmermann a historik Camille Desenclos, se na několik měsíců pustili do téměř mravenčí práce a probírali se tajemným písmem vynalezeným císařem Karlem, aby pomalu a jistě získávali jasné obrysy toho, co se v dopise píše.

Tým zatím nevydal kompletní překlad, ale identifikovaná témata odhalila neocenitelný vhled do myšlení zásadní osobnosti v přelomovém období evropských dějin.

Karel V.

Karel V. Habsburský je mnoha historiky považován za vůbec prvního vládce světa. Vládl totiž více než padesáti zemím po celé planetě. Byl králem římským, Kastilie, Leónu, Aragonie, Sicílie, Neapole, Jeruzaléma, Navarry, Grenady, Toleda, Valencie, Galicie, Malorky, Sevilly, Sardinie, Córdoby, Korsiky, Murcie, Jaénu, Algeciras, Gibraltaru, Kanárských ostrovů, Indie a dalších. Krom toho byl Karel V. také prvním Habsburkem na španělském trůnu.

Panovníkem se stal ve velmi útlém věku, po smrti císaře Maxmiliána I. byl korunován římským králem a zanedlouho se dokonce prohlásil za císaře.

Zátiší od holandského mistra Gerrita Willemsze Hedy, které nyní znovuobjevili v Austrálii. Dílo by mohlo mít mnohamiliónovou hodnotu.
Experti řeší záhadu se vzácným obrazem. V Austrálii objevili dílo staré 400 let

Známý je mimo jiné svým konfliktem s Martinem Lutherem, na nějž uvalil říšskou klatbu, která zakazovala šíření jeho učení. Do konfliktu se dostal také s Francií a papežem, se kterým se však poté udobřil. Mírem nakonec skončila i válka s Francií a katolík Karel V. se mohl naplno věnovat konfliktu s německými protestanty. Vypukla zde totiž takzvaná Šmalkaldská válka, která znamenala dva roky nepokojů na území Svaté říše římské. 

Ač Karel nakonec kýženého vítězství v této válce dosáhl, rozmach a postup reformace již zastavit nedokázal. Uznání náboženské svobody a vydání takzvaného augšpurského míru nesl jako hlubokou porážky a stáhl se z politického dění. Zároveň s tímto neúspěchem se vzápětí dostavily i vážné zdravotní problémy. 

Poté, co předal vládu svým nástupcům se stranil veřejného života a dožil na svém venkovském sídle, kde v roce 1558 zemřel ve věku 58 let.