Týden hlášené sněhové přívaly opravdu udeřily více než mocně. Nikdo s tím samozřejmě nepočítal, protože meteorologové jsou stejně spolehliví, jako ty žáby, podle kterých své verdikty vyhlašují, nicméně tentokrát to těm pacholkům vyšlo.

V žebříčku nejprodávanějších věcí vedou košťátka, škrabky, aditiva a rozmrazovače. Silničáři, které snad poprvé za celý svůj motoristický život musím pochválit, makají jako šrouby. Přesto silnice nejsou úplně ideální, a když potkáte osla, který má na předním okně pouze vyškrábaný průzor, musíte si zaťukat na beranici. Někteří lidé jsou prostě blázni. A lemplové. Poznáte je snadno.

Parkují ve škarpách, divoce rozhazují rukama a nadávají na chudáky silničáře, jako by mohli za to, že si Béďa zapomněl přezout. Tvoří fronty. Blázni u pneuservisů (protože normální člověk přestože nebyl sníh, už jen kvůli nízké teplotě vozovky, přezul před měsícem), lemplové u úřadu na výměnu řidičáků. Podupávají, chumlají se do límců a nadávají, jako by to nebyla jen jejich vina, že nechali vše na poslední chvíli a musí teď čekat. Zmrzněte třeba.

Národu se uleví. Co je tohle za sortu lidí? Polovina z nich svítí, jen když jim hodíte na kapotu lampion a druhá má na zapnutých světlech třicet centimetrů sněhu. Nabité zbraně na silnicích. Nevidí, neslyší, nebrzdí, nesvítí, nemyslí. Možná mávnete rukou, že to je jejich věc, ale až vám takový retard naskočí u kruháku na kouli, budete čučet. Nárazník pod stromečkem jsou sice velký dárek, ale to televize taky. Tak bacha na ně.