Komunistická strana už evidentně lhůtou prošla, ale je tu stále. Otázka je, na kolik je to zdraví škodlivé. Pokud se nebudou opakovat Stalinovy záchvaty, jistě už moc ne.

Jinak je to ale u potravin. Tam je pro neznalé naprostá džungle a vyznat se v tom, co se ještě dá nebo nedá konzumovat, je pro výzkumné pracovníky. Někdy i pro archeology, jak dokládá otevření prodejny se zbožím s prošlou minimální lhůtou trvanlivosti v Mostě. A tady je ten háček.

Na některých potravinách je jasně napsané datum nejzazší spotřeby. To znamená, že po tomto datu je potravina nepoživatelná. Pak tu máme doporučené spotřeby. Jogurt je do pátku, ale můžete ho zkusit sníst ještě v pondělí. Riziko téměř nulové, maximálně vám kultury ve střevech udělají to, co podle reklam dělají. Takzvaně „napilno“.

A potom tu máme ještě dobu minimální trvanlivosti. A potom co? Zdraví neškodné? Nezávadné? Ztratí to jen nějakou nutriční hodnotu, barvu, či chuť? Těžko říct. Každopádně jsme chudý region, tak nám sem navezou teď kde co. Časem si zase budeme moci koupit žvýkačky Pedro a Sevak, masové konzervy, co nestačili dojíst kluci z Wehrmachtu, a Májku z dob, kdy byl Bolek ještě dítě. Co nestihneme sníst a vypít, toho se chopí sběratelé.

Ale pozor. I chudobu lze přestát s elegancí. Můžete pít stará vína, jíst plesnivé sýry a jezdit v autě bez střechy. Nebo si dáte ke svačině nějaký listeriózní kousek a pojedete s majákem. A pamatujte: jste to, co jíte…

Autor je mostecký spisovatel