Tak třeba policejní hlídky. Teď mám na mysli státní. Stojí pěkně v rozestupech, od Prioru po nádraží, takže by v tom byly myši, aby mě vždycky nějaká nezastavila. Podle nějaké studie, prý průměrného člověka zastaví policejní hlídka dvakrát za život.

Rád z průměru vystupuji, možná proto mám od nového roku těch kontrol za sebou asi sedmnáct. Aspoň vím, že mám všechno v pořádku. Potom ale člověka překvapí, že po silnici jede střep, který měl nejlepší roky za sebou už v době, kdy pořadník na auta posuzoval osobně Erich Honecker. O emisích radši ani nemluvit.

Ale nejen státní policisté si musí odbýt noční šichtu. Tuhle když jsem se vracel z noční projížďky, viděl jsem i městského strážníka. Utíkal. A utíkal dost rychle, protože doběhl toho chlapa před sebou a za límec ho dotáhl do cílové pásky. Tedy obrazně. Za prvé ho vlekl za kapuci a za druhé k rozbitému okénku u auta. Výborná práce, hlavně teď, když se nám vykrádání aut množí.

Říkal jsem si, jaké jsem měl štěstí, že jsem neměl auto u domu. Mohl jsem mít vytlučené okénko a lapka zuby, protože na tohle jsem dost silně alergický. Možná mi paradoxně pomohlo to zdržení při kontrole. Kdo ví. Každopádně je v noci Mostě živo. Tak se radši zamkněte.

Autor je mostecký spisovatel