Na začátku května auto málem srazilo v centru Mostu maminku s kočárkem. Tlačila ho přes silnici jednou rukou, zatímco v druhé měla mobil a cosi v něm sledovala. Řidič, který naštěstí v zatáčce včas zabrzdil, troubil, aby ženu s miminem probudil do reality, ale ani za obrubníkem telefon neodložila. Na opačném konci města si chichotající skupinka dětí pokradmu natáčela na mobil muže v montérkách, který bezvládně ležel na zemi u chodníku. Kolemjdoucí dospělák zjistil, že to není mrtvola – muž se chtěl jen vyspat.

Obě situace zaznamenané zcela náhodou Deníkem (ve skutečnosti jich je zřejmě mnohem víc), ukazují, že něco není v pořádku. Když přecházíme křižovatku bez semaforu, máme sledovat silniční provoz, abychom neohrozili sebe ani ostatní. Když najdeme na ulici nehybné tělo, máme zjistit, zda je živé, protože může potřebovat první pomoc, což oceníme hlavně tehdy, když sami venku upadneme do bezvědomí. Bojácnější děti mají na nález upozornit nejbližšího dospělého, a ne točit videa pro sociální sítě.

Martin VokurkaZdroj: Deník/Karel PechInformační technologie, které pomáhají zajistit pokrok a blahobyt, zároveň rychle mění zažité vzorce chování a snižují bdělost. I s papírovou knihou můžeme narazit do pouliční lampy a minout přátele, ale romány čte v pohybu jen hrstka nadšenců. Nad mobily ohýbá krční páteř na ulici každý druhý, i když vzpřímená chůze je nám vlastní a pomohla nám k většímu mozku. Čas důležitý pro vnímání druhých a sebe sama se teď ale hrozivě krátí na úkor všudypřítomné spotřební elektroniky. Jsme zranitelnější a spoutanější.

Loňský statistický průzkum ukázal, že nejoblíbenější věcí u dětí je mobil (43%) a pak počítač s internetem (31%). Přitom polovina dětí nikdy neviděla dojení krav, neslyšela kukačku, neviděla včelí úl a řada jich ještě nevkročila do lesa. Rodiče jsou očividně bezradní. Chce to víc dostupných letních táborů bez wifi, mobilů a tabletů. Řada dětí bude zpočátku trpět, ale půst jim prospěje. Probudí v nich větší pozornost a nové zájmy.

Podle průzkumu polovina dětí zvládne sama rozdělat oheň či zatlouct hřebík a třetina umí přebalit miminko, což je nadějný začátek. A rodiče mohou jít příkladem – nechlubit se na síti fotkami z dovolené se jim vyplatí. Až se hladové děti vrátí z pravěku, jistě ocení, že byt s elektronickými hračkami není vykradený.