Práce uzavřou i velký sál, takže taneční zábavy v něm dočasně nebudou. Týká se to hlavně maturitních plesů, kterých bývá v Repre nejvíce. Středoškolské třídy, které už šetří peníze na svou oslavu, by neměly zoufat. Mají šanci si udělat bály jinak.

V Repre je největší sál v okrese a maturitní plesy jsou v něm tradicí. Kapacita přes tisíc lidí umožňuje, aby jeden ples mělo několik tříd najednou. To zvyšuje návštěvnost a snižuje náklady, pokud na zábavě nezpívá drahá popová hvězda. Najít náhradní prostory pro tyto velkolepé akce nebude snadné, protože ostatní sály na Mostecku jsou menší. Budoucí maturanti tak stojí před otázkou, jakou jejich předchůdci řešit nemuseli.

Nejjednodušší je nedělat žádný maturitní ples, ale takový návrh neprojde, protože studenti rozlučkový bál považují za zvyk. Nabízí se i pronájem velkého sálu v jiném okrese, ale tam mají své školy a navíc bude komplikovaná doprava. Třetí možnost je nejvíce pravděpodobná – třídy si rozeberou menší kulturní střediska na Mostecku a přizpůsobí tomu klasický program.

Je tu však ještě jedno řešení – zkusit alternativní maturitní bál, který by se nepořádal v zimě, ale v červnu jako skutečná tečka za školou. Studenti mohou zvolit i atypické prostředí, třeba vyzdobenou tělocvičnu, kterou by měli od školy zadarmo, nebo taneční parket na letní scéně Benedikt, kde by s lampiony a hvězdami nad hlavou zažili romantiku jako Gregory Peck a Audrey Hepburnová ve filmu Prázdniny v Římě.

Je zvláštní, že revoltující mládež tolik lpí na tradičních plesech v lednu a únoru, kdy v jejich věku v Repre tančili a opíjeli se jejich rodiče a prarodiče. Co bylo příjemného na tom vracet se v minus patnácti po pozvraceném náledí z bálu, který připomínal komedii Hoří, má panenko!?

Rekonstrukce Repre je příležitostí k zamyšlení, jaké mohou být maturitní plesy. Pokud mládež zvolí klasiku, bude to v pořádku, pokud to bude její svobodná volba. Studenti by ale měli vědět, že nemusejí za každou cenu dodržovat zvyky předchozích generací jen proto, že se to od nich očekává.