Hornický region Erzgebirge/Krušnohoří, jak zní oficiální název úspěšné společné česko-německé nominace, tvoří 22 lokalit, z nichž 17 je v Sasku a pět v severozápadních Čechách, kde značku UNESCO získaly Hornická krajina Jáchymov, Hornická krajina Abertamy – Boží Dar – Horní Blatná, Rudá věž smrti, Hornická krajina Krupka a Hornická krajina Mědník. Poslední dvě jmenované oblasti jsou z našeho Ústeckého kraje, který dosud na proslulém seznamu nic neměl. Možná právě proto, že byl hornický.

Být v UNESCO je pro celý region velká čest, zodpovědnost a pro některé patrioty určitě i zadostiučinění. Organizace OSN pro vzdělání, vědu a kulturu ocenila postindustriální krajinu na severu Čech, který desítky let čelil veřejné kritice, že je moc průmyslový, ošklivý a pustý jako povrch Měsíce.

Zápis dvou lokálních center bývalé těžby rud v Krušných horách sice nenapraví masivní devastaci přírody a starobylých obcí uhelnými velkolomy v Mostecké pánvi, ale ukazuje kraj v lepším světle, které přiláká turisty. Mezinárodní pochvala a krásné fotky cenných havířských památek budí zvědavost, co je ten sever vlastně zač. Díky statutu UNESCO se rozšiřuje povědomí o rozmanitosti kraje, který se může pyšnit i Národním parkem České Švýcarsko. Povzbuzení Severočeši by ale neměli ztratit paměť.

Těžba nerostného bohatství měnila od 16. století severní Čechy víc než jiné regiony. Nejznámějším mementem ve 20. století je nemilosrdné zbourání desítek vesnic a starého královského města Most, které ve středověku zásobovalo horské rudné doly potravinami.

Zatímco „horňáci“ teď sklidili unescovou smetanu, „dolňáci“ utřeli nos, protože hornictví jim vzácné památky zničilo. Bylo by tedy fér, aby při propagaci Hornického regionu Erzgebirge/Krušnohoří pod hlavičkou UNESCO zaznívalo, že Mostecko sousedům na trůn pomáhalo. Společný turistický okruh by prospěl i Podkrušnohorskému technickému muzeu v Kopistech u Mostu, které má expozici rudného dobývání v Krušných horách a návštěvníkům nabízí možnost vyzkoušet si práci dávných horníků.