Příznivci čísel řeší datum 22. 2. 2022. Ty dvojky vypadají hezky a přibylo kvůli nim svateb. A teď si představme 22. 2. 2222. Bude svět v té době lepším místem pro život? Pojďme se podívat alespoň na Mostecko. Jak bude tedy vypadat za dvě stě let?

Městům Most a Litvínov se v tomto století nepodaří zastavit úbytek obyvatel. Nebudou peníze na regenerace sídlišť a udržení rozsáhlých veřejných prostranství. Vzroste tlak na výstavbu atraktivních rodinných domů v krajině po těžbě uhlí. V obou městech nechají úřady strhnout všechny prázdné paneláky a nechají jen historická jádra a nízkonákladové domy pro méně náročné obyvatele.

V mostecké knihovně si lze půjčit publikaci Jak se dělá město, která mimo ukazuje návrhy nového Mostu s využitím rekultivované krajiny.
Most za 200 let? Už teď se tvoří budoucnost

Správním a obytným centrem Mostecké pánve se na počátku 23. století stane s padesáti tisíci obyvateli chemička v Záluží. Zbohatne využíváním zelených inovací, recyklací odpadu a výrobou bezemisní energie. S pomocí robotů odstraní staré a špinavé provozy, vyčistí půdu a nabídne ekologické a atraktivní bydlení v nenápadné tiché továrně se špičkovou technickou infrastrukturou, s parky, školami, restauracemi, sportovními areály, zábavními podniky a malým kosmodromem pro turistické lety na Měsíc. V novém městě se budou vyrábět v bio kvalitě také potraviny.

Zároveň vzroste význam soběstačných menších měst jako Horní Jiřetín, Meziboří, Hora Svaté Kateřiny a Lom, která budou mít kolem pěti tisíc obyvatel a zvládnou pro ně zajistit veškeré služby. Některé okolní vesnice se prohlásí za chráněnou zónu kvůli zachování zbylé orné půdy a tradičního bydlení se zahradami a sady, které budou lidé nadále sdílet s volně žijícími zvířaty. Krušné hory a České středohoří budou národními parky a středisky pro regulovaný pobyt v přírodě.

Dopravní inženýr Jiří Nedvěd ve své mostecké projekční kanceláři.
Sídliště v Mostě budou bez velkých parkovišť. Auta se sama zaparkují jinde

Toto je jen stručná prognóza, jedna z mnoha variant budoucnosti. Jisté je, že o ni rozhodujeme právě teď tím, co a jak děláme a jak se chováme k sobě, ostatním lidem a krajině za humny.