Demonstranti zase obsadili v okolí Mostu dvě rýpadla na šachtách a žádali rychlý konec těžby. Tentokrát šli sami příkladem – netrvalo jim to dlouho. Na jednom velkostroji vydrželi do odpoledne, kdy kvůli bouřce slezli, z druhého odešli ráno po přenocování. Takhle se ale proti změně klimatu nebojuje. I horníci přece dělají svou práci pořádně.

Obsazování rýpadel začíná připomínat turistické výšlapy na hrad Hněvín. Vyjdete od parkoviště nahoru, na nádvoří si dáte svačinku, uděláte si selfíčko s výhledem na město a kamarádům na síti se pochlubíte, jak shazujete kila. Svět vám najednou dává smysl.

Bojovat za druhé lidi a za lepší svět je úmorná a často zbytečná dřina, chce to velkou odvahu, vytrvalost i pokoru. Pokud nezkušení aktivisté nevydrží na střeše rýpadla ani den, měli by volit měkčí a užitečnější formy protestu. Třeba osvětu mezi lidmi, jak neplýtvat energiemi. Takové konání navíc nevyžaduje přítomnost policie. Neúnavné poradenství o omezování konzumu má větší smysl než nelegální piknik nad hlavami horníků, jejichž řemeslo je stejně na ústupu.

Střechy přenechme holubům a kominíkům. Aktivisté nechť demonstrují dole na veřejných prostranstvích, kde případný pád skončí modřinou, ne zlomeným vazem.