Pokud by se rodině Henryho Kissingera nepodařilo v roce 1938 odstěhovat do Spojených států, netrval by jeho včerejškem ukončený život sto, ale možná jen nějakých dvacet let. Protože by byl jako drtivá většina jeho židovských německých vrstevníků zřejmě zavražděn v plynové komoře některého z nacistických vyhlazovacích táborů.

Díky zázraku, kterému se v roce 1938 podobalo vízum k pobytu ve Spojených státech, mohl ale Kissinger prožít podivuhodný neuvěřitelně dlouhý a plodný život, kterým vstoupil do světových dějin.

Luboš Palata
Slovensko, náš evropský úkol a český životní zájem

Nebyly to však po velkou část Kissingerova života žádné klidné časy. Téměř hned po druhé světové válce se Západ a Východ začaly připravovat na třetí světovou, tentokrát už i s jadernými zbraněmi. Komunistická diktatura v Číně stála životy desítky milionů lidí, patnáct let se táhla válka ve Vietnamu, Kissinger řešil i obří válku mezi Izraelem a Egyptem, vztahy s brežněvovským Sovětským svazem… Ne, nežijeme ve složitější době, než v jaké žil po většinu svého století Kissinger. Spíše naopak. Není si nač stěžovat. Protože život, život byl a je vždy složitý.