Panika je smrtící virus pro ekonomiku
V dnešním světě, ve kterém se emoce šíří online v řádu minut celosvětově a mají váhovou převahu a obrovský časový náskok před informacemi a fakty, je koronavirus „smrtelnou chorobou“. Víc než pro lidi, jichž zatím na koronavirus umírá méně než na naši obyčejnou středoevropskou chřipku, může být panicky přijímané nové onemocnění smrtící ranou pro naděje na hospodářský růst. Číny, světa, a ano, i České republiky. Smrtící ranou z přílišné paniky.
V dnešním světě se jedna jeho velká část, v tomto případě 1,4miliardová Čína, prostě nemůže hospodářsky zastavit, aniž by to zbytek planety ekonomicky nepocítil. Současné továrny na složitější výrobky, počítači a auty počínaje a mobily a letadly nekonče, se totiž spoléhají na dodávky ze všech možných konců světa, v nichž je současná Čína velmi podstatnou součástí.
Součástí, která když se zastaví na víc než pár dní, tak to pocítíme všichni. Nejméně do doby, než by se podařilo čínské dodavatele či výrobce nahradit, by se zastavila výroba v půlce světa. Nehledě na to, že i to, že by Číňané najednou neměli za co nakupovat, protože by jejich země ekonomicky zkolabovala, by nám zase sebralo 1,4 miliardu odběratelů. Podstatných možná ne tolik pro české vývozce, ale rozhodně už třeba pro německé exportéry, pro které dnes pracuje půlka českých firem.
Prostě v dnešním světě nám nemůže být jedno, co se děje na opačném konci planety. Pojídáním hadů a netopýrů počínaje, dodržováním hygieny, emisemi skleníkových plynů, úrovní zdravotnictví či dodržováním lidských práv nekonče. Svět je dnes jen jeden. Někdy bohudík, někdy bohužel.