Jak se zavře Centrál, nepotkáte v centru nohu.
Dokonce ani dopraváci na Budovatelce nezůstávají déle, přestože jinak tam tvrdnou celé dny. Skoro to vypadá, že tam vybírají mýto.
Ale co, musí se přitvrdit. Takže když vás v noci přece jen někdo zastaví, bude vás to nejspíš stát peněženku nebo hodinky. Po desáté veče, by se tu mohlo točit pokračování filmu Já Legenda. Prázdno jak po prasečí chřipce. A děsná nuda.
Z nových totemů instalovaných při vjezdech do města sice srší život, jenže na autodrom vás nikdo nepustí, a koně si můžete osedlat maximálně na kruháku u Sparu.
A jinak toho u nás k pobavení moc není. Pořádný koncert tu nebyl ani nepamatuji, a do retro-kina s padesát let starým diaprojektorem taky nebudete chodit obden. Pokud nejste masochista.
Chtělo by to apelovat na město, aby si duplo na nějaké kulturní dotace. Musíme přitvrdit. Takže zábavu si zatím musí najít každý sám. Zkoušel sem tuhle po vzoru pana náměstka fotit první řemeslo, jenže co je dovoleno bohovi…
Té paní se to moc nelíbilo, a její pasák na mě dokonce mířil pistolí. Takže fotograf amatér ze mě nebude. Mohl bych sice ještě fotit třeba stáda muflonů na šachtě, ale to už postrádá tu správnou jiskru. A taky se to hůř prodává bulváru. A pak se všichni diví, že většina lidí v Mostě akorát lozí po hospodách.
Ne všichni ovšem.
Někteří ještě střílejí, buď po druhých, nebo sami po sobě, každopádně ani jeden případ nespadá do střelby sportovní. A to ani v případě, že máte uhnutý smysl pro humor, podobně jako já. Ale já vím co udělám. Zítra vstanu, a půjdu demonstrovat s Romy.
Taky se mi nelíbí, jak se s nimi zachází…