Nebylo ovšem důležité, co jsem si o stadionu pro mostecké fotbalisty myslel já, když fandím Spartě Praha, ale z jakého důvodu se to smetlo se stolu, přestože je někdo ochotný dát ze svého 3 miliardy jen za pár metrů beztak už zastavěné půdy. Nešlo ovšem jen o stadion jako takový. Megacentrum mělo především přitáhnout i návštěvníky z jiných okresů a snad i úspěšně konkurovat Praze, kam většinou Mostečané odjíždějí za zábavou. Upřímně řečeno, na obchůdky jako takové kálí pes, ale multikino a oddychová zóna je něco, co nám tady po léta chybí. Není od věci zmínit i několik faktů, jako že po dobu dvouleté výstavby by nalezlo práci přes tisíc lidí ve stavebnictví a po dostavbě jiných šest stovek, zaměstnaných v následných službách. Jedním vrzem vyřešená nezaměstnanost, kultura a sport. Ale proč to dělat jednoduše.

Místo toho, se bude rekonstruovat sportovní hala za 250 milionů korun. Město si vzalo úvěr. To je samozřejmě v pořádku. Pro sportovce se toho tady moc nedělá. Ale začít zrovna nemalou investicí do sportovní haly, kde se střídá pár desítek sportovců, když je tu možnost pořídit něco lepšího takřka zadarmo a ještě dát lidem chybějící kulturní vyžití a práci? Cítíte tu nelogičnost?

Shakespearův Marcellus by prohlásil cosi o hnilobě. Já sám nemít svázaný jazyk a pero, přednesl bych formulaci výrazně drsnější. Leč doba nepřeje takovým výrokům. Však jedno jisté je, a to, že ve vzduchu snáší se lotrovina.

Autor je mostecký spisovatel