Když už nezačnou všude šetřit, přestanou alespoň plýtvat. Bezdomovci o tom ví své, v popelnici už jen tak půl šišky uheráku nenajdete.

Ale ekonomika nekončí v domácnostech, přestože právě ony by to nakonec mohly zvednout. Šetřit se musí všude. Co si dělá, nebo nedělá soukromník, je jeho věc, a jestli zítra nebude mít z čeho natankovat do svého Ferrari, je mně i vám pravděpodobně jedno.

Ale město, potažmo stát, to už je jiná. Tam se nepřehrabují drobné na dlani, tak se přehazují miliony.

A ty se právě rozhodla ušetřit litvínovská radnice, propuštěním deseti lidí. Deset lidí, to není moc, řeknete si možná. Otázka je, za jakou dobu se ušetří ty miliony. Měsíčně to asi nebude, ale i tak musí mít plat slušný. Ale úřad musí fungovat dál. Jako v každé krizi, tak dochází ke zvýšení produktivity práce. Práci musí zastat menší kolektiv. Pokud to bez problémů zvládne, nastává další otázka, proč to doteď muselo dělat tolik lidí. Evidentně nebyli dost vytížení.
A možná i teď zaměstnává litvínovská radnice moc lidí. Třeba by to zmákli v ještě menším počtu.

Každopádně se ušetří nějaké peníze, které mohou buď putovat jinam, nebo se alespoň nenavýší dluh, se kterým litvínovští letos počítají. Buď jak buď, krize je určitě velký balvan. Ale když ho hodíte do hnijící vody, zvedne se vlna a na břeh vyšplíchne žabinec. Voda je pak čistší. Tak ať nám ta krize ještě chvilku vydrží, ne?