close zoom_in Teď potřebujeme přečkat ty vedra. Samozřejmě u vody.

Od minule již víte, jak se nenechat okrást. Teď je na řadě, abychom vysvětlili provozovatelům, jak nezkrachovat, abychom do pár let vůbec měli kde smočit rozžhavená těla.

Podle posledních propočtů jsou akvaparky ztrátové, zatímco přírodní koupaliště ne.

To je logické, už z toho důvodu, že akvaparky mají vyšší náklady. To je pravda.

Někdo musí ráno otevřít, někdo stojí u kasy, nevím, zda třeba na Aquadromu ještě dělá ta „zvědavá“ uklízečka, co trávila 96% pracovní doby v pánské šatně, ale také určitě brala plat. Voda, ohřev a máme náklady jako hrom.

Ale vybíráme vstupné. A tady je zakopaný pes. Pro spoustu lidí je vstupné vysoké a plácnou sebou radši někam, kde je levno. Čímž přesměrují tok peněz někam jinam.

Denně to může být kolem 500 lidí, kteří utratí svou stovku někde jinde. Vezmu-li v průměru 30 dní, kdy je hezky, a vynásobím to, dostanu se k půldruhému milionu.

To je částka, kterou lze získat pouze snížením vstupného. Nanuka a vuřty si lidi koupí všude, tady se s vysokohorskou přirážkou zkrátka počítá.
Takže další chechtáky do kasičky.

Ale to ne. My máme vysoké náklady, my musíme držet vysoké ceny. A s touto filosofií pak čekají na dotace, sponzorské dary a do roční uzávěrky vypisují mínusy. A to prý je jeden z důvodů, proč v našem kraji nevyroste gigantický vodní park. Prý se to nevyplatí. A přitom by možná stačilo zaměstnat manažera, který místo deseti zbytečných certifikátů používá selský rozum.