Ale není třeba zoufat. Pokud máte pocit, že se vaší nevinné duše zmocnili démoni či ďábel sám, stačí si skočit za papežem. Svatý otec vám jistě poradí nějaké to rozhřešení. Od toho tady přeci je. Bude na to nával, vždyť jen mostecká fara vyjíždí v neuvěřitelném počtu deseti lidí. A podle mých informací je z toho dobrá půlka na čumendu.
Je to něco, jako když se jedete podívat na vykopaného dinosaura, nebo Alexandrovce. Prostě abyste si mohli odškrtnout v notýsku, tohle už jsem taky viděl.
Většina lidí si dokáže svou duši srovnat sama. Bez zaklínacích formulí a kadidel. Co si sami většinou nespravíme, je schránka tělesná. Přestože jsme to byli mi sami, kdo si v těle nastřádal karcinogeny. Ale ani teď není třeba zoufat. Kdo má nějaké pochybnosti a nevěří místním lékařům (a těch bude asi víc, než těch co chtěj vidět dinosaura), může skočit do kamionu. Ne pod kamion. V tom je setsakra rozdíl. I když při stavu našeho zdravotnictví to nemusí mít odlišný výsledek.
V takovém kamionu na vás čekají specialisté, kteří vás zdarma vyšetří a řeknou vám, za kolik to máte. Nebo co máte. Bakterie, viry, zvířátka.
A co když nejste nemocní, jen se na vás nahrnula práce, nebo škola? Co když jste se zamilovali do profesorky chemie, ale dokud nebudete schopni vypočítat protonové číslo, nedostanete se k ní blíž, než na délku ukazovátka?
Pak si zajděte do Kahanu. Na přednášku o stresu. Je o nás prostě postaráno. Není se čeho bát.
Co na tom, že nás vláda pomalu přivádí na pokraj nestability. Hlavně že nás neschvátí peklo.