Šíří se to rychle. Bankovní kalamita zasáhla už i státy EU. A nebo ne. Třeba jen někdo zbytečně chytrý využil situace.

Těžko říct, když ani ekonomové neví pořádně, co se to vlastně děje. My máme s financemi po problému. Většina z nás žádné peníze nemá, a krachující banky a fondy už máme chválabohu za sebou.

U nás řádí tak akorát žloutenka. A je s podivem, že nejvíc nemocných je v hlavním městě a okolí. Že by Pražáci byli takoví špinavci? Nebo je to jen díky tomu, kdo se v naší stověžaté matičce sdružuje?

Říká se, že politika je jedna velká špína. A politiků, nebo těch co se jimi nazývají, je v Praze dostatek. Možná až přemíra, řekl bych.

Politická očista „akce čisté ruce“ již má prošlou záruční lhůtu. A je před volbama. Politici opouštějí teplá kožená křesla a vybaveni tiskovinami o chybách ostatních vylézají ze svých děr mezi lid. Usmívají se, slibují a pokud si nedáte pozor, potřepou vám i packou. A tady by mohl být kámen úrazu. Zatímco vaše uši filtrují informace, o tom, koho je jedině dobře zvolit, v dlani svíráte hepatitický pařát, který vás přes noc udělá slavným. Minimálně v podobě čísla ve statistické tabulce nemocných.

Jde samozřejmě jen o hypotézu, příčin onemocnění žloutenkou může být víc. Mí weboví fanoušci by jistě namítli, že žloutenka neřádí jen v Praze.
Mají jako vždy pravdu. Žloutenka, bída a chaos není jen v Praze. Stejně jako politici. Nabízí se ještě otázka, kde přišli k oné nemoci političtí vůdci. Snad při denním kontaktu se špinavými penězi. Ale jak říkám, kdo ví? Prozatím se snažte při rozhovoru s nimi, pokud už nemáte jinou volbu, mít ruce v kapsách.