A když říkám všechno, myslím tím veškeré nutné velikonoční věci. Zajíček, beránek, vajíčka malovaná nebo jenom bílá, pomlázka, kbelík s vodou… Neskutečně krámů a havěti na oslavu vzkříšení Krista. Ale s Ním je to vždycky tak. U kolíbky vůl a osel, no hotová ZOO. Většina lidí stejně ani neví, co se slaví, hlavně že můžou někoho beztrestně přetáhnout. No a taky se půlka národa zlije. Mizivé procento vodou.

Jsou ale jedinci, kteří si vybrali pomlázku předem. Takový Mírek Topolánků si vyhodoval pět platů. Inu originalita se cení. Určitě byl první, kdo použil říkanku:

Já jsem malý koledníček, pomlázku mám z lega, nemáte-li pro mě funkci, dejte mi půl mega.

To je pane pomlázka. Ten se určitě nezabývá otázkou, proč zajíc nosí vejce a co provedl beránek, že ho všichni s takovým gestem porcují. Ne že by se tím zabýval někdo jiný. Ono je to nakonec dobře, protože kdyby se v tom začal vrtat nějaký z těch chytráků nahoře, ještě by nám Velikonoce zakázali. Dneska se všude hledají nějaké skryté symboly a takové říznutí do beránka představujíc dle tradic izraelské stádo, by mohlo být překlasifikováno jako podněcování k rasové nesnášenlivosti. A to spolu s ublížením na těle pomocí ručně vyrobené metly z proutí zavání nějakým rokem v malé cele bez oken, kde by se vám každé strávené vejce pomstilo. Nakonec by nás v Haagu zažalovali zajíci za pomluvu, a to by byl po Diag Human a čápech, kteří se ohrazují proti únosům dětí, poslední hřebík do naší republikové rakve. A to si myslím, už nemůžeme dovolit.

Autor je mostecký spisovatel