Když jsem fotil kolem 17 hodin ve čtvrtek 25. května prosluněné centrum Mostu, bylo v Lidlu víc lidí než na všech třech mosteckých náměstích dohromady. To už stojí za zamyšlení. Jde přece o centrum 14. největšího města v republice. Jistě, je mistrovství světa v hokeji a víc lidí kouká na televizi, ale veřejná prostranství ve středu Mostu jsou mrtvá či polomrtvá pořád (kromě vánočního trhu a dalších občasných akcí).
Kavárník Petr Bárta má pravdu, když říká, že srdce města netluče tak, jak by mělo. Kavárenská zahrádka, kterou nově otevřel u schodů do Centralu, proto zatím přitahuje jen hrstku příznivců klábosení a relaxu u kávy či domácích vaflí. Mostečané se dosud nenaučili ve svém centru venku jen tak pobývat a scházet se, jak je to běžné v jiných českých městech, o západní Evropě nemluvě.
Co by taky lidi v zanedbaném centru Mostu kromě nakupování dělali, když je tam skoro nic nepřitahuje. Proto centrum vypadá jako za covidu. Téměř liduprázdné. Jak jinak. Kulturní dům Repre je zavřený (a minimálně tři roky ještě bude), Prior upadá a na rozviklanou dlažbu na náměstí Velké mostecké stávky by se dalo hrát jako na xylofon. Při chůzi uvolněné kameny zpívají smutnou písničku. Klapy klap, klapy klap! Kdyby u Repre nebyla kulturní kavárna The Most café, připomínalo by náměstí opuštěnou stanici na Měsíci. Možná proto si originální Repre a okolí oblíbili filmaři. Teď tam budou točit další sci-fi.

Pokud se městu nepodaří Repre zrekonstruovat, mělo by z něj udělat sídlo filmové společnosti Mostfilm s pronajímatelnými ateliéry pro audiovizuální tvorbu. A pak by mělo všechny síly vrhnout na zlepšení Budovatelky, aby se od Centralu lépe korzovalo až k jezeru Most, kam se má v tomto století rozšířit obytná zástavba.
Do té doby současné centrum, unikátní svou původní strukturou, může rozkvést a udržet si svou hlavní roli. Nadějí je dnešní mládež. Ta má rozlehlé centrum docela ráda a toho je třeba využít, než bude pozdě. Je radost vidět kluky, jak trénují jízdu na koloběžkách u divadla. No ovšem, ochránci dlažby úpí, ale život ve městě je přednější než kámen. Tak prostě upravme prostor tak, aby něco vydržel.
Podle architektky Heleny Kubínové má být centrum přívětivé jako obývací pokoj a nemá klást nikomu překážky. „Mladí lidé tvoří veřejný prostor. Pohybují se v něm a vtahují do něj ostatní obyvatele. Když bude aktivní mládež v centru, centrum ožije a lidé se jím nebudou bát procházet,“ řekla před pár lety na zchátralém náměstí u Repre. „Musíme o mladé lidi bojovat. Pokud se jim bude líbit ve městě, tak v něm třeba budou chtít zůstat. Vytvoří si k němu vztah a v dospělosti tu investují svou energii,“ dodala architektka. Vzpomněl jsem si na její slova, když jsem viděl hrát u Repre dvě děvčata badminton. Badminton u Repre… To zní jako sci-fi, ale možná je v tom budoucnost celého Mostu.