deník.cz Chci zprávy do e-mailu
Chci předplatné
ZMĚNIT REGION

Janni Vorlíček

Redaktor

archiv Janniho Vorlíčka

Autorem první fotografie je Topí Pigula. Tehdy jsme se sešli na velké demonstraci nacionalistů na Mírovém náměstí, už to bude pár let. Oba jsme sledovali, jak se svět dokáže zbláznit. Řečnili tam snad všichni, kdo mezi nacionalisty něco ve střední Evropě znamenají. Končilo to pochodem, který připomínal masové tahy NSDAP v Německu. Není to srovnání náhodné. Tehdy jsem pochopil, že být novinářem znamená otevřeně hovořit o všem a vysvětlit lidem, že nelze klín vytloukat klínem a zlo zlem, i když někdy musíte volit menší zlo.

archiv Janniho Vorlíčka

Povodně v roce 2013. Co k tomu říci – sledoval jsem to nejlepší, ale i to nejhorší, co lidé dokáží tváří v tvář přírodní katastrofě v sobě probudit. Tu chvíli, kterou snímek po zaplavení střekovského nábřeží zaznamenává, považuji za nejsilnější okamžik mé novinářské kariéry. Shodou okolností povodně byly nejsilnějším okamžikem mé kariéry vojáka z povolání. Tehdy jsem jako první dorazil se svými vojáky do Štětí, zaplaveného vodou. Jako novinář jsem byl první kdo na člunu s dobrovolnými hasiči proplouval mezi zatopenými domy. Kruh se uzavřel, doufám, že navždy.

archiv Janniho Vorlíčka

Tehdy, v roce 2002 by mě nikdo nepřesvědčil, abych z armády odešel, a už vůbec bych nevěřil, že se budu živit jako zpravodaj Ústeckého deníku. Osud to zařídil jinak – nebo spíš vláda sociální demokracie, která navzdory slibům škrtla rozpočet na obranu a připravila mne o práci. Nejen mne, i kolegy, kterých jsem si vážil. Tehdy jsem si řekl, že budu koukat politikům pod prsty a povedu s nimi boj. Nebo spíš s jejich podrazy a nebezpečnými nápady.

archiv Janniho Vorlíčka

Nedělám si selfie, ale tehdy jsem prostě musel. Ňuňáka i ústeckou zoo miluji. On byl mou ikonkou na diskusních fórech místo obličeje, miloval jsem ho ve filmu Dva lidi v zoo. Když ho museli utratit, rvalo mi to srdce. A nejen mně. Když skončil vycpaný v muzeu, na jednu stranu to mrzelo, na druhou jsem rád, že za ním můžu chodit až do chvíle, kdy mne nohy neunesou.

archiv Janniho Vorlíčka

Už sice nevyběhnu na Vysoký Ostrý jako zamlada, ale relaxuji pořád. Miluji sci-fi a fantasy, válečné hry na PC, dobré knihy. Nu což. Jako každý táta od rodiny si rád sednu, dám pivko a pokecám s kamarády. K těm věcem příjemným patří i fajfka dobrého a voňavého tabáku, ačkoli v poslední době mám akorát tak čas na dva šluky ze smradlavé cigarety. Koneckonců, koukněte se sami, nebyl bych u piva lepší Victor Cibich, než ten pán, co si ho pivovar ve Velkém Březně vybral?

< Předchozí
1 z 5
Další >

Nejnovější články redaktora:

Napište zprávu redaktorovi:

Potvrzuji, že odesláním tohoto formuláře vyjadřuji svůj souhlas se Všeobecnými smluvními podmínkami a beru na vědomí tyto Zásady zpracování osobních údajů společnosti VLTAVA LABE MEDIA a.s. („VLM“).

Seznamte se s šéfredaktory Deníků severních Čech:

Prozkoumejte jiný region ČR: