Předchozí
1 z 5
Další

Jan Korba z MostuZdroj: Deník/Martin Vokurka

Jan Korba zastává názor, že je třeba pěstitelské projekty prosazovat i do škol, aby děti poznaly výhody zahradničení, učily se pěstovat základní plodiny a manuální prací trávily víc času na čerstvém vzduchu. A nejde jen o školy. Podle Korby lze využít i volné plochy v areálech domovů či penzionů pro seniory, kde se nemusí pěstovat jen okrasné květiny, ale i zelenina a ovoce. „Tělo se v této době přirozeně moc nehýbe a chřadne sezením na gauči, sledováním televize a letáků s akcemi. I seniorům by měl někdo říct, že místo chození do supermarketu a hlídání slev si hodně věcí mohou vypěstovat sami,“ tvrdí Mostečan.

Jan Korba z MostuZdroj: Deník/Martin Vokurka

Korba ví, že přesvědčit obyvatele města k celoplošnému pěstování není jednoduché a že změna myšlení potrvá léta. Proto nejdřív oslovuje lidi, kteří jsou otevřeni novým nápadům. Když pak ostatní uvidí, jak vedle chodníku roste něco dobrého a zdravého, může je to motivovat k tomu, aby pomohli, nebo aby začali sami někde jinde. Korba má už vytipována další místa pro sázení. V ideálním případě by v budoucnu vznikla síť komunitních zahrad. Do občanské iniciativy by se zapojily i gastronomické podniky, které by tyto aktivity podporovaly odběrem části produkce a propagovaly ji například formou samolepek na dveřích provozoven.

Jan Korba z MostuZdroj: Deník/Martin Vokurka

Korba o sobě občas slýchává, že žije ve vzdušných zámcích. Sám ale dodává, že hlavní je propojit šikovné lidi a jít příkladem ostatním. Proto hledá další sympatizanty ochotné přiložit ruce k dílu. A protože hraje na bicí, uvažuje také o setkávání mladých hudebníků. Líbil by se mu třeba festiválek, který by zapadal do komunitní atmosféry. „Uvidíme,“ říká mladý muž s hlavou plnou vizí. K nim patří i ta, že v Mostě budou jednou také družstevní skleníky, vertikální farmy, kde se využívá několik ploch nad sebou, či kolektivní pěstování plodin na plochých střechách panelových domů. Jde jen o to správně uchopit organismy, které by mohly ozdravit životní prostředí, náš jídelníček i mezilidské vztahy.

Jan Korba z MostuZdroj: Deník/Martin Vokurka

To, o co Korba usiluje, se označuje termínem permakultura. Jedná se o různé metody, jak do místa, kde žijete, zakomponovat ekosystémy, které by byly soběstačné, udržitelné a poskytovaly lidem čerstvé potraviny. Není nutné mít dům na venkově, permakultura se týká i měst a malých prostor. Korba o tom něco ví, je studentem Fakulty tropického zemědělství ČZU v Praze, kde se věnuje venkovskému rozvoji a mezinárodní spolupráci v zemědělství. Na rodinné zahradě na okraji Mostu experimentuje s rostlinami i mikroorganismy.

Jan Korba z MostuZdroj: Deník/Martin Vokurka

Společné pěstování ovoce a zeleniny má posílit občanské soužití, pohlcovat oxid uhličitý a zlepšit ovzduší. Podle Korby je záměr reálný, ale vyžádá si hlavně čas a partnery. V zahraničí jsou mnohem dál. Zahrady vznikají i na mrakodrapech, kde se chovají včely. Tamní komunity tím reagují i na změnu klimatu a složitý systém zásobování, který zatěžuje životní prostředí a vytváří velkou uhlíkovou stopu. Začít lze i doma třeba vysázením semínek mrkve do květináče. Nebude velká, ale oživí jídelníček.